Aktualizace Úvod k projektu Projekt Ancient Arrow ACIO Rozhovory a kniha Poznámky novinářky Tvůrci křídel

Přepisy rozhovorů s Dr. Andersonem

Úvodní informace

První rozhovor

Druhý rozhovor

Třetí rozhovor

Čtvrtý rozhovor - první část

 

Kniha "Tvůrci křídel - projekt Ancient Arrow" - první část

 

Druhý rozhovor s Dr. Andersonem

 

Následuje schůzka, kterou jsem nahrála s Dr. Andersonem 28. prosince 1997. Dal mi svolení, abych nahrála jeho odpovědi na mé otázky. Toto je přepis nahrávky. Bylo to jedno z pěti sezení, kdy jsem náš rozhovor zaznamenala na magnetofonový záznam. Snažila jsem se přepsat záznam přesně tak, jak je na pásku. Neprovedla jsem žádné úpravy a snažila jsem se použít přesná slova, fráze a gramatiku, kterou doktor Anderson používal. (Předtím, než budete číst tento text, doporučuji, abyste si předtím přečetli interview ze 27. prosince 1997)

Anna:

„Než začneme dnešní sezení, chci vám jenom říct, že jsem si vyslechla pásek z předešlého večera a vyvstali mi nějaké další otázky.Všimla jsem si, že jsem svými otázkami zabředla do celé řady témat a dnes večer bych chtěla být méně roztěkaná. Kdybych tedy odbíhala od tématu, snažte se mne na to ihned upozornit.“

Dr. Anderson:

„Udělám, co se dá, pouze nejsem si docela jist, jakého tématu konkrétně se chcete držet.“

Anna:

„Dobře, Chtěla bych se více soustředit na časovou schránu Tvůrců Křídel.“

Dr. Anderson:

„To je dobře, já taky.“

Anna:

„Tedy, předešlou noc jste se zmínil, že Tvůrci vás ustanovili být jejich spojkou. Řekl jste také, že chtěli abyste to byl vy, protože Fifteen slouží Corteu. Můžete to rozvést?“

Dr. Anderson:

„Podle všeho jsem byl tehdy vybrán jako jejich mluvčí a nejenom pro překlad jejich textů, maleb a symbolických obrazů, ale také, abych je rozšířil do pozornosti veřejnosti. Jinými slovy, nemyslím, že by Tvůrci zamýšleli obsah svých časových schrán nechat uložit do tajných skladišť v útrobách Labyrinth Group. Pokud jde o Fifteena, myslím, že Tvůrci cítili, že je příliš postižen Corteem, pokud se týče objektivního přístupu k časové schráně Tvůrců a rozhodnutí, jak je předat veřejnosti. Mějte na paměti, že Fifteen má cílevědomou ambici úspěšně rozvinout BST (zkratka pro Blank Slate Technology, pozn. překl.). Pokud se týká rozsahu, v jakém časová schrána WingMakers urychlovala a usnadňovala tento vývoj, Fifteen měl extrémní zájem na Tvůrcích. Jakmile Tvůrci přestali být přínosem pro vývoj BST, bylo jeho cílem zapečetit projekt a přesunout ho do pozadí výzkumné činnosti Labyrinth Group.Pro Fifteena byla důležitá kultura a filosofie, ale pouze v rozsahu osobního vzestupu, ... jinak neměly místo ve výzkumné činnosti Labyrinth Group, pokud by tedy neměly nějakou přímou vazbu k vývoji interaktivního cestování časem.“

Anna:

„Ale neřekl jste, že proces dekódování a překladu jejich jazyka působil na vaši inteligenci takovým způsobem, že se zdál více odolný stresu vznikajícím při cestování časem?“

Dr. Anderson:

„Nemyslím, že to byla otázka inteligence. Myslím, že to bylo více multidimenzionálního vědomí, či schopnosti cítit vyšší oblasti vědomí, které, jak předpokládám, jsou formou inteligence. Zdá se mi, že Tvůrci se více týkají vývoje celostního smyslového vnímání a důvod, proč zakódovali svůj jazyk, je abychom vyvinuli tyto vyšší smysly. Opět jsem tvrdil, že schopnost interaktivního cestování časem vyžaduje sedmi smyslovou, mnohorozměrnou perspektivu. Tato se nemůže být realizována v třídimenzionální pětismyslové souvislosti normálního lidského vědomí.“

Anna:

„Ale přece... kdybyste měl tato vylepšení, či inteligenci a myslel byste si, že je to nezbytné k vývoji BST, proč by vám Fifteen nenaslouchal?“

Dr. Anderson:

„On naslouchal... to je právě to, že on nesouhlasil s mou teorií. V tom okamžiku, jakmile jsem se mu zmínil, že mám interakci s WingMakers, se zdálo, že má tvrzení bere na lehkou váhu.“

Anna:

„Co ve vašich interakcích ho vedlo k tomu, aby byl přesvědčen, že nemáte důvěryhodné informace?“

Dr. Anderson:

„Byl jsem první, kdo přečetl jejich jazyk a pochopil ho. Jakmile jsme jednou odemkli optický disk, vytiskli jsme přes 8.100 stránek symbolických znaků, stejných, jako ty, které jsou obsaženy v jejich uměleckém díle, kromě toho byly daleko různější a v některých případech složitější. Bylo tam 23 kapitol textu, čili obrazových symbolů, každá z nich obsahovala kolem 350 stránek. Přeložil jsem první kapitolu tohoto textu pomocí Sumerského překladového indexu, který jsem sestavil, aby byl přístupovým kódem k optickému disku.Nicméně, jakmile jsem začal s překladem, začal jsem také rozumět kultuře Tvůrců. Jejich filosofické rozpravy byly fascinujícím čtením...“

Anna:

„Četla jsem ty, které jste mi nechal. Většinu toho, co hlásají jsem však nerozuměla. Zdají se příliš abstraktní. Měli na mne takový účinek, ač... vedli mne okamžitě ke spánku pokaždé, co jsem se je snažila číst.“

Dr. Anderson:

„Vím, že jsou trochu silné, ale musíte přiznat, že jsou velice zajímavé, když jenom z toho důvodu, že představují způsob, jakým lidé - přinejmenším někteří lidé - budou věřit za 750 let. Jsou doslova jediným záznamem, který máme ze systémů víry, z naší budoucnosti. Ale, chtěl jsem říct, že oni nejenže měli filozofii, oni také měli poezii a hudební symboliku. A tak jsem začal teoretizovat, že každá z komor má soubor předmětů, obrazů, básní, filosofických rozprav, hudebních skladeb a technologických výtvorů, které obsahují specifické poselství, nebo námět. A časová schrána byla navržena proto, aby byla pochopena spojováním dohromady, tak, jako já jsem spojoval 23 hlavních symbolů z obrazů, abych rozšifroval optický disk.“

Anna:

„A co myslíte, jaký je jejich odkaz, který se nám snažili předat?“

Dr. Anderson:

„Nevím. Ukončili jsme překlad dvou kapitol, když jsem opustil ACIO. A od té doby, jsem také dešifroval většinu třetí kapitoly. Nicméně, technické předměty z každé komory zůstávají záhadou. Ve většině případů, se ani naší technologií nedají prozkoumat, aby šlo určit, jak je aktivovat.“

Anna:

„Ale máte kopie těch 8100 stránek?“

Dr. Anderson:

„Ano.“

Anna:

„Mohu je vidět?“

Dr. Anderson:

„Ano, ale nenosím je sebou.“

Anna:

„Stále nechápu, proč takhle komplikované šifrování a dešifrování a Sumerské překladové indexy. Proboha, jsou to lidé, nebo ne? Proč prostě nemluví anglicky, nebo alespoň některou z její variant? Myslím, že před 750-ti lety lidé mluvili těmi samými jazyky, jako my dnes. Proč by se tak dramaticky změnili v dalších sedm set padesáti letech?“

Dr. Anderson:

„Mohu jenom spekulovat, že, jestliže bylo účelem časové schrány nějakým způsobem aktivovat vyšší obvody učení či inteligence, potom snad časová schrána byla zakódována úmyslně, aby byli lidé přinuceni ji dešifrovat. Tato aktivace by pak byla spuštěna v tomto procesu dešifrování. Jestliže by to Tvůrci udělali v jednoduché angličtině, nebo jiném jazyce dneška, chyběla by nám tato aktivace našich vyšších smyslů. To je má hypotéza.“

Anna:

„Včera večer jste řekl, že doposud bylo přeloženo pouze 70% textu a to po měsících práce na objevu překladového indexu. Jestliže vlastníte tak mocnou výpočetní techniku, proč nemůže Labyrinth Group dešifrovat a přeložit celý svazek textu jediným zmáčknutím klávesy?“

Dr. Anderson:

„Je to omnoho komplikovanější. Jazyk Tvůrců je založen na devadesáti osmi různých symbolických obrázcích a v naší abecedě se nachází pouze dvacet šest znaků. Překladové indexy, založené na počítačové technologii se aplikovaly na celý text, ale objevilo se tak mnoho nesrovnalostí v sémantice, že se stalo doslova nemožné spoléhat se na počítačovou verzi. Jejich jazyk je omnoho přesnější, než náš a proto daleko citlivější k sémantické přesnosti.Kvůli těmto rozdílům bylo nezbytné zkontrolovat překlad ručně. Co znamená, že přibližně význam každého pátého slova bylo potřeba prověřit v kontextu složení věty a odstavce, do kterého bylo zasazeno. Jediný způsob jak to efektivně provést, bylo udělat to společně s kolegou, který mi pomáhal s ručním překladem.

Anna:

„Pořád se zdá, že trvalo velice dlouho, než jste zkompletovali pouhých 7% jejich textu.“

Dr. Anderson:

„Ale každé straně textu jsme věnovali přibližně dvacet hodin usilovného prověřování abychom zajistili přesnost překladu. Tento překlad je klíčem k užitku časové schrány a nemá význam kvůli rychlosti překladu dělat nesprávné závěry, sémantické a překladové chyby.V našich překladových indexech je mnoho míst, kde je možnost v každé úrovni udělat chyby, jestliže by se nepostupovalo důsledně, smíchali či zesílili by překladové chyby v dalších úrovních. Například, existují indexy napsané zvlášť pro každé písmeno, či symbolický obraz, dále indexy pro každou kombinaci písmen. Můžete si představit, to množství kombinací v abecedě s 98 znaky. Jsou také samostatné indexy pro větní strukturu a pro sémantický kontext. Navíc, k těmto proměnným musí být brán ohled, vzhledem k linearitě jazyka či jeho posloupnostem.Dále, jak jsem uvedl dříve, text se skládal nejen z prózy. Byla tam také hudební symbolika a poezie. Pro každý z 23 segmentů jsme požadovali překlad, který by byl schopen rozlišit všechny nuance prózy a taky poezie a hudby.“

Anna:

„Dobrá, jsem ráda, že jste vzpomněl hudbu, protože tento prvek časové schrány nechápu.“

Dr. Anderson:

„Jak to myslíte?“

Anna:

„Byla již hudba zaznamenána na optickém disku a vy jste ji prostě z něj přehráli, nebo byla v zásadě vyrobena Labyrinth Group na základě hudební symboliky?“

Dr. Anderson:

„Ve skutečnosti, byla to kombinace obou metod. Jejich hudební symbolika byla velice přesná a navíc zanechali digitální vzorky každého jejich nástroje - včetně vokálů. Takže jsme prostě přeložili jejich digitální ukázky do standardu MIDI a připravili tak naši verzi jejich hudby. Ze všech věcí, které jsme překládali, vyrobit hudbu bylo nejsnadnější, ale také jedinou, u které jsme si nebyli jisti její přesností.“

Anna:

„Vy jste také překládal hudbu?“

Dr. Anderson:

„Ano. Pomáhal jsem v počátečním objevu jejich hudební symboliky a pomohl s překladovým indexem. Neúčastnil jsem se produkční fáze, ač jsem byl velice zvědav, jak bude ta hudba znít.“

Anna:

„Můžu si poslechnout některé z těchto skladeb?“

Dr. Anderson:

„Ano, ovšem. Když jsem odcházel, ACIO mělo úspěšně přeloženo 10 z 23 hudebních kompozic. Tyto mám k dispozici. Také byly konvertovány do standardů CD a MC. Také vlastním kompletní soubory zbývajících třinácti skladeb v jejich syrové rozložené formě.“

Anna:

„Jak byly přesně vyrobeny?“

Dr. Anderson:

„Myslíte technicky, nebo umělecky?“

Anna:

„Myslím oba způsoby.“

Dr. Anderson:

„Technicky jsme potřebovali snížit vzorkování na 384 bitů, abychom je mohli zpracovávat našimi počítačovými systémy. Když jsme poprvé slyšeli ukázky nástrojů, odlehlo nám, protože jsme zaslechli důvěrné zvuky. Byly tam nějaké rozdíly, ale většinou ty digitální vzorky, zakódované na disku, byly stejné jako dnešní hudební nástroje, které se dají slyšet po celém světě. Když jsme odehráli z disku jejich ukázky a uspořádali je do oktáv, vzali jsme jejich kompoziční záznamy a v podstatě vložili do počítače, aby vybral digitální aranžmá, založené na jejich hudebních ukázkách. Nakonec to všechno bylo převedeno do 24 bitového nahrávacího systému CD a vylisováno na kompaktní disk a přehráno na kazetu. Pokud jde o uměleckou produkci, tam nebylo moc práce. Počítače udělaly veškerou interpretativní práci a v podstatě provedly produkci skladeb. Někteří z našeho personálu provedli přepis do různých verzí, kvůli experimentaci se skladbami. Hudba byla velmi oblíbená, obzvlášť když se poslouchala ve vzorkování 384 bitů.“

Anna:

„Nedivil se někdo, proč časová schrána obsahovala hudební stavebnici, namísto aby obsahovala hotový hudební záznam... Myslím, proč nám dali uměleckou interpretaci k jejich hudbě?“

Dr. Anderson:

„V projektu Ancient Arrow jsme se divili nade vším. Úplně. Nevěděli jsme, proč to provedli právě takovým způsobem, ale zdůvodňovali jsme to naší hypotézou, že Tvůrci neměli způsob, jak převést svou hudbu do našeho světa, protože jsme neměli technologii, jak ji přehrát. A tak rozebrali hudbu do - jak jste řekla - hudební stavebnice, která nám umožnila rekonstruovat hudbu tak, aby se dala poslouchat naší technologií. Je to nejlogičtější důvod. Bylo nás několik, kteří byli schopni zažít první a druhou komoru ve zcela sjednocené formě vyjádření a byl to velmi mocný zážitek...přinejmenším. Když se poslouchá ta hudba v 384 bitovém vzorkování s původními obrazy, stojíc ve správné komoře, ve které je tento obraz umístěn, je to velice dojímavá a duchovní zkušenost. Je nepodobná jakémukoliv jinému zážitku, jaký jsem kdy měl.“

Anna:

„Jakým způsobem?“

Dr. Anderson:

„Třeba tím, že podstata bytí je neodolatelným způsobem tažená ven z těla, přímo do portálu obrazu. Je tam velice silný dojem pohybu do obrazu a dále, na jeho druhou stranu. Hudba a obrazy jsou pouze dvě umělecké formy, ta třetí, poezie, je také částí tohoto zážitku.“

Anna:

„Řekněte mi tedy něco o poezii.“

Dr. Anderson:

„Ty básně působí v širokém rozsahu témat. Většině z nás v ACIO, zněly, jakoby napsané některým ze současných básníků. Nebylo na nich nic, co by způsobovalo jejich výjimečnost, jako poezie, zastupující kulturu, která přijde za 750 let. Obsahují mnoho témat o duchovnosti, lásce, vztazích a také smrti. Většina poezie je přeložena, jelikož text nebyl moc komplikovaný... alespoň ve srovnání k jejich filosofickým a vědeckým spisům. Vlastně jsou dvě básně pro každou komorovou malbu, takže celkem jich je 46.“

Anna:

„Je to zajímavé. Všechno další - malby, hudba, artefakty, filosofie - jsou po jednom na komoru. Proč myslíte, že dali do jedné komory po dvou básních, namísto po jedné?“

Dr. Anderson:

„Podle mého názoru to je tím, aby byla poskytnuta širší perspektiva k jednotlivým tématům, vztahujícím se ke každé komoře. Poezie se zdá být provedena takovým způsobem, aby poskytovala jak osobní, tak univerzální perspektivu v každé komoře... ale opakuji, je to jenom pracovní hypotéza.“

Anna:

„Předpokládám, ze vzorků, které jste mi přenechal, že poezie vypadá trochu méně abstraktně, pokud se srovnává k jejich filosofii a malbám. Uvažovali jste, jak se poezie vztahuje k obrazům?“

Dr. Anderson:

„Ano. A věřím, že poezie a obrazy jsou v nejsilnějším spojení ze všech objektů v každé komoře. Myslím, že obrazy nějakým jemným způsobem ilustrují témata, představovaná v poezii. Například, když obrazy představují soubor abstraktnějších objektů, poezie je také více abstraktní. Kdy obraz je více znázorňující, poezie se velice blíží próze.“

Anna:

„Říkáte tedy, že poezie nese ústřední význam každé komory?“

Dr. Anderson:

„Nejsem si jist, ale zdá se, že poezie je nějakým způsobem symbolicky zahrnuta v příslušném obraze, se kterým je spojena. Problémem je, že ta poezie je natolik interpretativní, že je nemožné přesně vědět, jaké je její zamýšlené téma. A také, jak jsem již řekl, gramatika a syntaxe jejich jazyka je velice odlišná od našeho v tom, že žádný konec v jejich jazyce není označen pravidelnou interpunkcí.Jinými slovy, jestliže uděláme překlad, nebude mít větní strukturu, spíše logický syntaktický sled, který jednoduše znamená abstraktní jazykový proud, obtížně srozumitelný pro většinu lidí. Když jsem překládal poezii, vložil jsem do ní větní strukturu, která fragmentovala její smysl natolik, že byla lépe srozumitelná. Možná jsem v tomto procesu neúmyslně změnil smysl, ale jinak by poezie byla příliš abstraktní a tím nesrozumitelná.“

Anna:

„Je nějaké spojení mezi poezií a filosofií každé komory?“

Dr. Anderson:

„Já a můj kolega jsme cítili, že všechny předměty uvnitř jednotlivých komor mají spojení... snad způsobem, který nemůžeme změřit. Pořád jsme se obávali, že naše překladové indexy budou nějakým způsobem nepřesné, takže to omezovalo naši schopnost vidět souvislosti mezi různými předměty. Největším problémem, ovšem, bylo spojení mezi technickými artefakty, protože odolávali našemu zkoumání nebo vyvození jakýchkoliv závěrů o jejich smyslu či funkci.“

Anna:

„Mluvme teď chvíli o těchto artefaktech, nalezených v každé komoře. Zatím jediný, o kterém jsem slyšela, byl optický disk nalezený ve 23. komoře. Vím, že jste mi ukazoval obrázky nějakých jiných předmětů. Mohl byste je lépe popsat, vzhledem k tomu, jak jste je zkoumali a co si myslíte o jejich spojení s časovou schránou?“

Dr. Anderson:

„Optický disk je jediný předmět nalezený ve 23. komoře, který byl ACIO úspěšně rozluštěn, pokud vím. Ostatní artefakty byly neprodleně po jejich objevení dopraveny do výzkumné laboratoře Labyrinth Group ve Virginii. Tyto nebyly nikdy přiznány nikomu, mimo skupinu 12X. V širší komunitě ACIO se objevili zprávy o objevu technologií uvnitř časové schrány, ale tyto nebyly nikdy brány vážně a rozhodně ne uvnitř NSA. Tyto technologické artefakty byly Fifteenovým největším zájmem, protože představovali možné řešení k BST. A jak jsem již řekl, Fifteen a většina Labyrinth Group cítili, že Tvůrci mohou reprezentovat budoucnost Labyrinth Group, která se snaží přenést svou technologii interaktivního cestování časem k nám, kteří na tom pracují v současnosti. Od té doby Fifteen logicky vyvodil, že tyto dílčí artefakty by mohly představovat kousek té skládanky, která ho dosud lákala.“

Anna:

„Ale to, co jsem viděla, nevypadá příliš pokročile, nebo jako vysoká technologie. Mohlo by se to považovat za prostý krystal, nebo kameny... nebo něco organického. Proč byla Labyrinth Group přesvědčena, že drží klíče k cestování v čase?“

Dr. Anderson:

„Krystalická struktura, která se našla, ve většině případů vypadá velice obyčejně a když se zkoumá prostým okem, jeví se jako krystaly, ale pokud se na ni díváte přes různé molekulární a atomové rozbory, je zřejmé, že je to vyrobeno člověkem. Jinými slovy, mají syntetickou krystalickou strukturu. Byli jsme toho názoru, že tato struktura obsahuje mnohem více informací, než jsme získali z optického disku, nebo z maleb. Taky jsme vytvořili hypotézu, že artefakty jsou potenciálně propojeny s optickým diskem, protože tento je posledním předmětem a zdálo se, že je něčím, jako podstatou, anebo hlavním klíčem k ostatním předmětům.“

Anna:

„Je nějaký text z optického disku, který by se odvolával k jiným artefaktům?“

Dr. Anderson:

„Ne, bohužel, žádný... alespoň doposud ne.“

Anna:

„Neodpověděl jste mi nikdy na mou otázku, jestli jste cítil nějaké spojení mezi technologickými artefakty a jistými kulturními výtvory, vztaženými ke každé komoře.“

Dr. Anderson:

„Lituji, myslím, že je dnes večer na mně, abych sledoval další stopy. I když, ano, byla tam spojení... byli jsme si jisti, ale současně, jsme se nemohli dostat dovnitř artefaktů a zkoumat je, nemohli jsme naši teorii potvrdit. Tedy, vrhli jsme všecek náš čas a energii na zkoumání optického disku, protože se zdálo, že je to nejdůležitější z artefaktů. Tak jako tak, jsme jej považovali za nejlépe přístupný našimi technologiemi.“

Anna:

„Přesto, když to říkáte, nechtěl jste mi také na začátku říct, že to trvalo celý rok, než jste vypočítali, jak zpřístupnit optický disk?“

Dr. Anderson:

„Ano, je to pravda. Ale musíte mít na paměti, že technologické artefakty jsou neobyčejně cizí našim technologiím. Tyto další předměty jsou kombinací syntetických materiálů založených na organických strukturách a v některých případech skutečně obsahují ve svých strukturách lidskou DNA.“

Anna:

„Opravdu říkáte, že tyto technologie jsou z části lidské?“

Dr. Anderson:

„Ano... svým způsobem. Ale, chtěl jsem říct, že se zdá, že tyto artefakty obsahují počítačové systémy založené na molekulární bázi, které se aktivují určitým lidským dotekem. Nebyli jsme si jisti, zda se to aktivuje dotekem člověka obecně, anebo dotekem konkrétního člověka, anebo dotekem jakéhokoliv člověka v určitém emocionálním anebo mentálním stavu. Vyvinuli jsme 115 různých způsobů pro testování, ale všechny selhaly. Takže nakonec jsme se vzdali možnosti rozluštit záhadu organických artefaktů a soustředili jsme svoji energii na technologii dekódování optického disku.“

Anna:

„Ale to je skutečně smůla.... Proč by lidská DNA uvnitř technologie... říkáte, že to byly syntetické krystaly... běhá mi z toho mráz po zádech.“

Dr. Anderson:

„Měli jsme podobné obavy, než jsme přeložili některé z textů na disku. Filozofické spisy z komor 1 a 2 nás přesvědčovaly, že Tvůrci jsou skutečně autentičtí. A neměli jsme žádný důvod nevěřit jejich příběhu. Tím není řečeno, že jsme se vzdali jakékoliv nedůvěry nebo opatrnosti, ale ta filozofie byla průlomem v našem chápání jejich poslání pro soudobé lidstvo.“

Anna:

„Nevím... Četla jsem první dva filozofické spisy, které jste mi nechal a mohla bych věřit, že jsou od cizí rasy. Mohla bych i připustit, že by mohly být také od jiné rasy, která nás podvádí tím, že používá tuto filozofii a všechny tyhle předměty, aby nás ukolébala v pocitu, že je laskavá, i když ve skutečnosti vůbec není. Myslím, že to není částí tohoto proroctví, o kterém jste mluvil včera večer?“

Dr. Anderson:

„Správně. Vidím, že zůstáváte skeptická, jako pravý novinář. Skutečně jsem potěšen touhle vaší reakcí. Anno, vše, co vám mohu říct je, že když vezmete v úvahu všechny ty kulturní výtvory nalezené uvnitř lokality Ancient Arrow a ponoříte se do jejich obsahu a filozofie, je těžké věřit, že by mohly vzniknout ze zlého záměru.“

Anna:

„Ledaže je to přesně to, čemu chtějí, abyste věřil.“

Dr. Anderson:

„Snad. Je to těžké, takhle o tom mluvit. Myslím, že je to někdy otázka individuální volby. Labyrinth Group - a to k nim počítám i Corteum - se shodli na tom, že to je věrohodný objev a byli přesvědčení, že jsme nenatrefili na podvod. Ale vždy jsme počítali i s touto možností. Naši bezpečnostní a výkonní ředitelé upřednostňovali nahodilost plánování operací, před hromaděním důkazů k události, které, podle nich, zvyšovalo pravděpodobnost podvodu.“

Anna:

„Jedna z věcí, která se mi nezdála, když jsem se dívala na obrazy v komorách, byla jejich veliká vzájemná podobnost.Jsou jasně vytvořeny jedním umělcem... i když předpokládám, že to byla celá skupina umělců. Jak se tak dívám na obsah časové schrány, zdá se mi, že by měla obsahovat rozmanité umělecké formy od různých umělců. Ale zde to není. Co myslíte, proč tomu tak není?“

Dr. Anderson:

„Nemyslím, že by jejich úmyslem bylo představovat nám své umělce nebo různorodé umělecké formy. Myslím, že jejich úmyslem bylo zpravit nás o tom, že umění působí zpočátku jako forma komunikace a postupně jako způsob cestování v čase, nebo uvolnění vědomí mimo tělo. Zdá se, že kontinuita těch dvaceti tří obrazů, viděných jako jeden celek, vábí vědomí pozorovatele, aby doslova vykročil do světa Tvůrců. Jakoby ty obrazy byly portály, zkusil jsem to na sobě. Ty obrazy mají neuvěřitelně zářivé barvy. Nemůžete si ani jenom představit, jak velký je jejich účinek, když je vidíte na vlastní oči, zvlášť, po tom, co byla dokončena jejich restaurace. Ale i když byly poprvé objeveny a bez jakéhokoliv zásahu, bylo to tajemné, jak byly jejich barvy světélkující a vibrující, i po 1150 letech. Mnohokrát jsme my, kteří jsme byli určeni k restaurování a třídění artefaktů, seděli v komorách a civěli na tyto obrazy. Několikrát jsem sám celé hodiny očima bloudil po obraze a představoval si mysl toho umělce a to, co nám chce sdělit. Byl to velice mocný zážitek... nepodobný ničemu, co jsem kdy zažil.“

Anna:

„Myslím, že bych se tam trochu bála.“

Dr. Anderson:

„Musím se smát, protože jsem to zažil. Jednoho večera po dlouhém pracovním dni v komorách, jsem odcházel z jeskyň jako poslední. Byl jsem tak ponořen do svých myšlenek o práci, že jsem málem zapomněl aktivovat bezpečnostní systém, když jsem odcházel. Přešlo asi půl hodiny a když jsem se vzpamatoval, byl jsem zpátky v časové schráně... ticho bylo strašné. Kráčel jsem po chodbě, která spojovala všechny komory, a přecházel každou komoru. Začal jsem cítit ohromujíc přítomnost něčeho, nebo někoho. Vždy, když jsem vstupoval do další komory, čekal jsem, že na mne z obrazu něco vyskočí. Obrazy doslova oživly. Měli jsme tam kvalitní osvětlení sestávající z přenosných halogenových lamp. Každá komora byla vybavena stejným osvětlovacím zařízením. Když jsem se dostal na dolní konec chodby - volali jsme ho točitými schody - a podíval se do druhé komory, jasně jsem viděl pohyb a málem jsem vyletěl z kůže. Ne jenom ze strachu, ale, předpokládám, že ze vzrušení, ač strach tam byl také. Tím pohybem byl rozmazaný obraz něčeho, co vykračovalo ven z obrazu a mizelo ve vzduchu... Já jsem skutečně nemohl...“

Anna:

„Co to bylo? Byl to člověk?“

Dr. Anderson:

„Neviděl jsem to dost jasně, ale nyní, po nějakých zkušenostech s Tvůrci, vím, že to byli oni. Nějakým způsobem používají ty obrazy jako bránu do našeho času. Brzy po této zkušenosti jsem začal teoretizovat o tom, že ty obrazy jsou skutečně portály, které by mohli umožňovat cestování v čase, nebo něco takového.“

Anna:

„Může se to zdát divné, ale jak víte, že to nebyl všechno jenom žert? Jestli někdo, třeba nějaká skupina vytvořila celou tuto věc, která vypadá jako mimozemská, nebo časová schrána z budoucnosti, jenom pro zábavu z hry s vaší myslí?“

Dr. Anderson:

„Jedno víme jistě a to, že to určitě není vtip. Tato lokalita v Ancient Arrow sestává z ohromné kamenné struktury, která byla přesně vyhloubena ve tvaru točitého schodiště, která má každých 30 m oddělenou komoru - celkem 23, abych byl přesný. Celá tato struktura musela být postavena s použitím neuvěřitelných technologií. Podařilo se nám pouze určit, kdy byly vytvořeny malby v komorách, bylo to určitě v devátém století a jsme si jisti, že taková technologie tehdy neexistovala.“

Anna:

„Nechci se s vámi hádat... ale jestliže jsou ty artefakty skutečně z doby která je 750 let v naší budoucnosti, zdá se velice podivné, že byly pohřbeny uvnitř ohromné skály uprostřed ničeho... ze všech možných míst, právě v Novém Mexiku. Také se zdá zvláštní, že se pouštěli do vší této práce, ale udělali to tak proklatě těžko pochopitelné, co se nám pokusili tím vším sdělit. Rozumíte, co tím myslím?“

Dr. Anderson:

„Ano, rozumím a nechci brát vaši otázku tak polemicky. Ale ta věc, na které pracuji, je ta časová schrána, nebo jakkoliv to jinak nazvete a opravdu sestává ze skutečných předmětů. Ale ani tyto předměty nepatří do stejného času. Například, zatímco obrazy byly vytvořeny před asi 1150 lety, artefakty ani nereagují na radiokarbonovou či biochemickou analýzu. Aby to bylo ještě komplikovanější, piktografy, které se začaly záhadně objevovat uvnitř a kolem lokality Ancient Arrow, byly rozhodně vytvořeny v posledních padesáti letech a mohly být velice dobře vytvořeny ve stejném roce, nebo měsíci, kdy byla lokalita objevena. Tyto skutečné předměty se berou jako hádanka, ale v mých očích nejsou žertem. Zůstává skutečnou otázkou, jestli totožnost Tvůrců je skutečně taková, jak se prezentují, tedy budoucí verze lidstva, anebo je to cizí rasa, která navštívila Zemi kolem roku 850 n.l.“

Anna:

„Dobrá, řekněme, že to není vtip. Pak mi řekněte, proč jste tak přesvědčen, že je to časová schrána. Zdá se mi, že by to klidně mohlo být nějaké komunikační zařízení... nebo snad druh nějakého vzdělávacího nástroje. Proč časová schrána?“

Dr. Anderson:

„Částečně proto, že se zdálo, že její tvůrci chtěli sdílet svou kulturu s námi. Když jme začali s analýzami v Ancient Arrow, cítili jsme, že vše v komorách je cizí. Zpočátku jsme byli přesvědčeni, že je to kontaktní místo mimozemšťanů a zvažovali jsme dokonce možnost, že zanechali tyto předměty proto, aby je později vyzvedli...“

Anna:

„Jako nějaká úložná skříňka pro ET?“

Dr. Anderson:

„Ano. Nicméně, některé malby zobrazovaly lidi a krajinky byly ze Země - zvlášť z oblasti Nového Mexika. Takže podle nás to vypadalo méně pravděpodobné, že by to mohli být mimozemšťané. Viděli jsme také důkazy, že došlo k interakcím těchto bytostí s předchůdci indiánů Navajo a snad i Hopijskými kmeny, kteří jsou dnes známí jako Anasazijští indiáni. To všechno vylo vydedukováno z obrazů... které byly zpočátku jedinými skutečnými záznamy, ze kterých jsme mohli tlumočit.Jak jsem řekl, měli jsme celkem vyvinuto 47 možných scénářů. Náš nejpravděpodobnější scénář - podle řazení počítačových systémů - byl, že Ancient Arrow zastupuje mimozemskou rasu, která zanechala něco jako muzeum, kde jsou zaznamenány jejich kontakty s indiány Anasazi. Náš druhý nejpravděpodobnější scénář byl, že lokalita představuje časovou schránu, zanechanou budoucí verzí Labyrinth Group.“

Anna:

„Stále se mi to zdá liché... Proč jste si mysleli, že je to budoucí verze Labyrinth Group?“

Dr. Anderson:

„Labyrinth Group používá ve svém identifikačním znaku tři soustředné kružnice kolem kruhu. Jejich obrazy obsahovaly hojná vyobrazení tohoto symbolu. Zdálo se nám příznačné, že při objevu této lokality jsme doslova cítili, jakoby nás sem někdo vedl. A pamatujte, Fifteen věřil v šanci, že Labyrinth Group vyvine BST a věděl, že budoucí verze Labyrinth Group by mohla nějak provést tento kontakt. Bylo jen otázkou kdy a jakým způsobem.“

Anna:

„Vím že musím vypadat, jako největší skeptik, s jakým jste kdy měl do činění, ale pořád se mi to nezdá, že to je časová schrána.“

Dr. Anderson:

„Neříkám, že nemáte pravdu. Jenom vám říkám, že to je způsob, jak to bylo oficiálně klasifikováno v Labyrinth Group. Lokalita mohla velice dobře mít více významů a účelů. Věřím, že to je víc než jenom časová schrána, protože myslím, že má k tomu předpoklady.“

Anna:

„Jaký prvotní význam myslíte že má?“

Dr. Anderson:

„Jestliže vezmete doslovný význam slova WingMakers (Tvůrci křídel pozn. překl.), jinými slovy, chtějí říct, že je to časová schrána, která pomůže usnadnit vývoj globální kultury. Prohlašují, že jednou, když bude objeveno všech sedm časových schrán, všechny budou sloužit jako komunikační most mezi dnešním lidstvem a jejich budoucím já.“

Anna:

„Četla jsem poznámky, kde to Dr. Sauthers psal a pamatuji si to také, ale globální kultura se zdá tak nepravděpodobná...až nemožná. A dále, jak by se dali předměty z Ancient Arrow použít k budování globální kultury? Zdá se mi to trochu přehnané.“

Dr. Anderson:

„Jediné, co na to mohu říct, je že se to podobá Internetu a nové komunikační technologii, o které Tvůrci mluví, jako o OLIN neboli Jednojazyčná inteligentní síť (One Language Intelligent Network, pozn. překl.). Jestliže jste četla významový slovník, který jsem vám nechal, je to tam uvedeno. Tvůrci jsou přesvědčeni, že technologie OLIN pomůže vytvořit globální kulturu pomocí Internetu. To se mimochodem shoduje s proroctvími, jejichž vznik Labyrinth Group stanovila na období před 1500 lety. Ovšemže se to v nich nenazývá OLIN, ale pojem globální kultury a sjednocené vlády byl předpověděn po mnoho staletí před naší dobou.“

Anna:

„Je to ono, co George Bush nazýval řádem Nového Světa že?“

Dr. Anderson:

„Ano, ale byli čtyři další prezidenti, kteří uznávali tento pojem.“

Anna:

„Jakým způsobem by se lidé měli rozhodnout sjednotit se pod jednu vládu, nebo z toho důvodu vytvořit globální kulturu...ať to znamená cokoliv? Já jenom nevidím, že by se to dělo... určitě ne za mého života.“

Dr. Anderson:

„Podle Tvůrců, stane se to pomocí digitální ekonomiky a pak skrze platformu internetové technologie OLIN. A skrze tuto síť, bude globalizován její zábavný a naučný obsah. To bude základem globální kultury se sjednoceným obchodním stykem, obsahem a společenstvím. Jestliže budou jednou objeveny tyto části infrastruktury, začne se nejasně rýsovat i potřeba této infrastruktuře vládnout. Těmto snahám budou logicky odpovídat Spojené Národy, jako vládnoucí autorita. Až lidé celého světa umožní digitalizaci ekonomiky a zahrnutí technologické platformy OLIN, umožní to vlastně vynoření globální kultury a vlády.“

Anna:

„Jak jste řekl včera večer, předpokládá se, že se to stane v roce 2018?“

Dr. Anderson:

„Podle proroctví, se to stane tehdy, když se ve Spojených národech budou konat první volby pro sjednocenou světovou vládu. Ale tato nebude ještě všemocná, centralizovaná autorita, ale spíš bude výkonnou organizací s rozhodováním v globální veřejné politice, která bude mít vliv na většinu světa. Bude se zabývat otázkami, jako jsou emise, globální oteplování, spory o hranice, doprava, terorizmus, obchod, upgrade technologie OLIN a programy všeobecného transferu technologií.“

Anna:

„Co se stane s národní svrchovaností v této nové úloze Organizace spojených národů?“

Dr. Anderson:

„Chci zodpovědět vaši otázku širší formou, ale jsem si vědom toho, že jste mne na počátku interview žádala, abych vás vrátil k tématu, jestliže od něj odbočíte. Co byste chtěla...“

Anna:

„Ne, máte úplnou pravdu. Omlouvám se. Vraťme se zpět k artefaktům. Jaký byl stav lokality, když jste poprvé vstoupili... nebo ještě jinak, proč jste doposud nepopsal vaše první setkání při vstupu do těch prostor?“

Dr. Anderson:

„Byl jsem jeden z pěti z ACIO, kteří podnikli výlet do Nového Mexika, aby přezkoumali lokalitu po tom, když bylo s definitivní platností rozhodnuto o možných mimozemských aspektech. Do té doby nikdo z nás nevěděl nic, co by nás vedlo k závěru, že Ancient Arrow se stane tak významným objevem.Jedinou skutečnou stopou byl předmět nalezený nedaleko - co se zjistilo až později - vstupu do vnitřní komory časové schrány. Byl to ten artefakt, který způsobil, že NSA předala projekt pod kontrolu ACIO, protože NSA považovala předmět za mimozemského původu.“

Anna:

„Co vedlo NSA k takovému závěru?“

Dr. Anderson:

„Jako další artefakty, ho nebylo možné přezkoumat radiokarbonovou metodou, neukazoval žádné stáří a navíc byl pokryt zvláštními značkami, které se zdály mimozemské. Byla to čistá sloučenina titanu a berylia, která, jak možná víte, je výjimečně vzácná. Také, co je snad ještě důležitější, nebyl objeven žádný způsob, jak artefakt uvést v činnost, anebo získat přístup k jeho vnitřním řídícím prvkům. Jeho vnitřek byl neprostupný pro různé analýzy, ani obyčejný rentgenový paprsek nebyl schopen proniknout do hloubky objektu. Nakonec byl předmět předán ACIO, která soudila, že je mimozemského původu a pak přešla ke zkoumání oblasti, kde byl objekt nalezen. Zpočátku jsme neměli žádný úspěch, ale na následující návštěvě jsme byli schopni tento artefakt používat, protože jeden z našich vědců - úplně náhodou - zjistil, jak předmět aktivovat. Chtěli jsme se podívat, jaký účinek (jestli bude vůbec nějaký) bude mít aktivace objektu přímo v místech, kde byl nalezen.“

Anna:

„Je to ten předmět, jehož obrázky jste mi ukazoval?“

Dr. Anderson:

„Ano.“

Anna:

„Proč jste si mysleli, že by bylo zajímavé aktivovat ho v místě nálezu?“

Dr. Anderson:

„Protože se zdál podobný kompasu, nebo signální lampě. Nebyli jsme si jisti, ale v laboratoriu jsme nemohli stanovit nějakou účelnou funkci, takže se zdálo logické vyzkoušet, jak bude zařízení fungovat v oblasti, ve které byl objeven. Tehdy jsem byl poprvé pozván, abych jel na místo. Takže tento výzkumný tým z ACIO zjistil, jak použít toto zařízení k nalezení vstupu do nitra zdi kaňonu, ve kterém se skrývala časová schrána. Když se zařízení uvedlo v činnost, zdálo se, že posílá myšlenkové vlny, nebo mentální obrazy toho místa, kam má osoba jít. Vedoucí naší skupiny držel přístroj, když se poprvé aktivoval ve vnějších prostorách a okamžitě viděl obrazy, které ho vedly do jeskynní struktury, která byla zastrčena uvnitř jednoho rozštěpu zdi kaňonu.“

Anna:

„Zdá se mi zvláštní, že jste našli vnitřek lokality použitím tohoto předmětu, o kterém jste mluvil... Myslím, jestli se to nezdá trochu mimořádné najít tuto věc venku před vchodem aby vás dovedla přímo dovnitř? Ten vchod tam již byl předtím, anebo jste ho museli zpřístupnit dynamitem?“

Dr. Anderson:

„Vchod do nitra interiéru byl šikovně skryt za přirozenou jeskyní, která byla sama o sobě velice dobře skryta za přirozeným porostem. Tato jeskyně byla hluboká kolem 25 metrů a vedla do nitra stěny kaňonu. Předpokládali jsme, že je to jakési dlouho opuštěné indiánské obydlí. Směrem ke konci jeskyně byla malá komora, která vyčnívala na stranu a vzadu v této komoře byl na podlaze veliký plochý kámen... možná kolem 2,5 metru v průměru a dvacet centimetrů silný. Zařízení, či předmět, který jsme našli dříve, vysílal mentální obrazy vedoucímu našeho týmu, který byl přesvědčen, že ho vede směrem k tomuto plochému kameni. Snažili jsme se jím pohnout, ale byl příliš těžký, než aby ho 5 lidí zvedlo. Na druhý den jsme se vrátili na místo s páčidly a kladivy a začali únavnou práci lámání kamene...“

Anna:

„Takže jste byli přesvědčeni, že pod tím kamenem něco je?“

Dr. Anderson:

„Mysleli jsme si, že byl důvod proč nám to zařízení vyslalo tak jasný obraz tohoto plochého kamene na konci této přirozené jeskyně. Zdálo se logické, že toto zařízení - jestliže to mělo být naváděcí zařízení - by nás mohlo přivést k nalezení něčeho důležitého. Po dvou hodinách lámání kamene jsme jej konečně rozbili na tak malé kusy, že jsme byli schopni rozeznat tunel, který opravdu pod ním byl. Tento tunel byl ve tvaru "J" a měřil v průměru asi 1 m. Střídavě jsme klouzali dolů tunelem a dostali jsme se na začátek točitého schodiště.“

Anna:

„Takže všech vás 5 bylo uvnitř tohoto spirálovitého schodiště a dívali jste se kolem ve světle svítilen. Co se vám tehdy honilo hlavou?“

Dr. Anderson:

„Všichni jsme byli velice vzrušeni a také jsme se trochu báli. Mysleli jsme si, že jsme možná našli základnu mimozemšťanů a mohlo to být také jejich aktivní stanoviště, odkud nás všechny hlídají. Zařízení, nebo předmět, začal vydávat zvukové frekvence, které se zvyšovaly s tím, jak jsme vystupovali nahoru tunelem. Jakmile jsme se dostali k první komoře zvuky úplně ustaly... Jako by zařízení splnilo svůj účel a jednoduše se vypnulo.“

Anna:

„A tato věc byla skutečně celá vytesaná v kameni?“

Dr. Anderson:

„Bylo to zcela vyrobeno člověkem... anebo mimozemšťanem... a my jsme okamžitě věděli, že jsme prošli přechodovým tunelem. Bylo to jako narodit se do úplně nového světa. Bylo tam úplně ticho, vzduch byl chladný, ale ne příliš... Nebylo tam známky života. Zdálo se jakoby všechno bralo na sebe nový smysl... inteligentní smysl, který tady čekal na rozpletení. Pozoruhodný byl neuvěřitelný smysl chůze do nadreálního světa - světa, který byl vytvořen úplně někým cizím. Od té chvíle, kdy jsme vykročili z tunelu ve tvaru "J" jsme předpokládali, že to je stavba mimozemšťanů.“

Anna:

„Ale jak jste mohli okamžitě vědět, že je to umělá konstrukce a ne přirozený soubor jeskyň a komor?“

Dr. Anderson:

„Začátek točitého schodiště byl vyzdoben petroglyfy, které byly vytesány v kameni s přesností, jakou jsme nikdy předtím neviděli. Také celý tunelový systém byl zřetelně příliš hladký, málem leštěný, než aby byl přirozené povahy. Byl tam určitý smysl pro architekturu, prostě někdo to navrhl s extrémní péčí a účelem. Na podlaze nebylo nic. Ani oblázek nebo zrnko písku. Celý povrch byl úplně čistý, hladký a leštěný. Byl tam prach, ale pouze prach. A něco jako polymerní nátěr byl aplikován na každý čtvereční centimetr struktury stavby včetně stropů.“„Když jsme přišli do první komory, která byla pouze jenom 30 metrů od vchodu, jasně jsem pocítil určitou úzkost anebo něco velice blízkého náboženskému zážitku. Když naše světla dopadla na obraz v komoře, dlouhou dobu jsme nepromluvili. Všechny naše svítilny se soustředily na obraz a všichni jsme zírali na tuto strukturu podobnou hrobce asi 40 sekund v neuvěřitelném úžasu. Promluvil jsem jako první a jediné, na co jsem se zmohl bylo: "To určitě není Navajský nebo jiný indiánský kmen"....“

Anna:

„Našli jste všechny ty komory ve stejný den?“

Dr. Anderson:

„Ano. Chodili jsme z komory do komory a po každé jsme se cítili jako bychom vrazili do dalšího cizího dějepisného muzea. Musíte chápat, že naše osvětlení nebylo moc dobré, protože jsme nečekali, že budeme potřebovat víc, než jenom baterky. Živě si vzpomínám, jak jsem viděl malby v komorách po prvé a zíral na ně... Hypnotizován neuvěřitelným anachronismem místa. Jakživ jsem neviděl takové surrealistické prostředí... Bylo to současně tajemné a okouzlující.“

Anna:

„Jak velké byly komory a malby?“

Dr. Anderson:

„Komory samotné byly relativně malé, kolem 4 metrů v průměru. A poměrně s vysokými stropy. V některých případech byly vysoké asi 6 metrů.“

Anna:

„Obrazy samotné musely být dost velké. Soudím tak z fotografií, které jsem viděla.“

Dr. Anderson:

„Ano, Jsou velké a vždy obrácené k východu z komory. Jestliže stojíte právě před vchodem do každé komory, nemůžete vidět celý obraz, protože je příliš velký. Když chcete vidět celou kompozici, musíte vejít do komory.“

Anna:

„Co podle názoru Labyrinth Group tvoří uměleckou podstatu těchto obrazů?“

Dr. Anderson:

„Mohu vás ujistit, že nikdo v Labyrinth Group není kunsthistorikem. Myslím, že je třeba říct, že každý, kdo viděl obrazy v jejich přirozeném prostředí - v samotných komorách - se shoduje v tom, že jejich umělecká podstata je velice podmanivá, dokonce úchvatná. Myslí, že ti, kteří je viděli pouze na fotografiích, myslí, že jsou méně umělecké a více jako zuby v nějakém mistrovsky navrženém ozubeném kole, něco jako ilustrace v dětském leporelu.“

Anna:

„Nechci přeskakovat k jinému tématu, ale jsem zvědavá, jak jste si mne vybral... myslím... vím, že jste říkal, že to bylo náhodným výběrem, ale proč jste si vybral průměrnou novinářku pro sdělení tohoto příběhu? Proč ne vědce, anebo alespoň někoho, kdo by vám byl schopen dávat více rafinované otázky? Musím přiznat, že se cítím v tomto rozhovoru úplně nedostatečně, nejvíce proto, že nevím, jaké otázky bych měla dávat...“

Dr. Anderson:

„Děláte dobrou práci, ... je to úplně v pořádku. Nemějte starost o své otázky. Jsou smysluplné. A většina lidí kteří budou číst tyto informace, se zajímá o přesně tyhle věci, na které se ptáte, než o fyziku, či jiné vědy.“

Anna:

„Snad, ale pronásleduje mne pocit, že kdybych se ptala vědečtějšími otázkami, pak byste mohl lehčeji dokázat váš příběh, nebo jeho věrohodnost. Myslím, že vám do určité míry překážím.“

Dr. Anderson:

„Co přesně myslíte těmi otázkami, které se mne neptáte?“

Anna:

„Myslím, že je to většina věcí, které se vztahují k cestování v čase a BST. Včera večer jste mluvil o věcech, které, mám takový pocit, bychom měli hlouběji probrat...“

Dr. Anderson:

„A to jsou...?“

Anna:

„To je ten problém, že nevím.“

Dr. Anderson:

„Anno, důvod, proč jsem si vás vybral, je prostý. Potřeboval jsem někoho, kdo by věděl, jak zpřístupnit hlavní proud médií a ještě je poměrně neznámý. Kdybych si vybral redaktora pro vědu z větších novin, možná bych dostával vědečtější otázky, ale méně o kultuře, umění a sociálních aspektech projektu Ancient Arrow. Věděl jsem, že ze všech mých náhodných výběrů, vy jste neměla zavedenou image, kterou byste chránila, že víte, jak zpřístupnit média a že se můžete ptát takovým způsobem, který by neprozradil vaši identitu. To je důvod, proč tady rozmlouváme... a také fakt, že jste mne nepovažovala za blázna.“

Anna:

„Nikdy jsem se vás na to neptala, ale zajímá mne to: byla jsem prvním novinářem, se kterým jste mluvil, anebo jste již někoho přede mnou odmítl?“

Dr. Anderson:

„Ne, vy jste první a jediná osoba, mimo Labyrinth Group, se kterou jsem kdy mluvil o tomto příběhu.“

Anna:

„Ráda bych trochu změnila téma a zeptala se vás něco ohledně Fifteenovy osobnosti... můžu?“

Dr. Anderson:

„Ano, můžete.“

Anna:

„Co má rád, jako vedoucí?“

Dr. Anderson:

„Je mimořádně soustředěný a vyžaduje od každého stejné soustředění v práci. Je workholikem, spí kolem čtyř hodin a zbytek času pracuje na nějakém aspektu BST. Jestliže se jedná o vývoj nových technologií, které nemají specifický a strategický dopad na BST, netýká se ho to. Nechce ani dávat otázky o projektech této povahy, a obecně uvnitř ACIO jsou vždy tři, nebo čtyři projekty, které se netýkají BST. Uvnitř Labyrinth Group se každý projekt týká BST.“

Anna:

„Jak vypadá?“

Dr. Anderson:

„Má průměrnou výšku a má dlouhé šedivé vlasy na ramena, které obvykle nosí svázané do copu. Dlouhými vlasy mi vždy připomínal Picassa... má ty samé pronikavé oči. Pochází ze Španělska, takže není náhodou, že vypadá, jako Picasso. Pozoruhodné jsou jeho oči, vypadají na pohled jako oči rozpustilého dítěte, které jakoby provedly něco špatného, ale v hloubce, vytvořili něco krásného, jenomže nikdo nechápe, jak je to báječné. To vidíte v jeho očích.“

Anna:

„Už jsem se na to snad ptala, ale, kolik je mu let?“

Dr. Anderson:

„Má kolem šedesátky, myslím, nikdy jsem nikoho neslyšel mluvit o jeho věku. Vím, že když byl studentem, považovali ho za mnohem staršího. Myslím, že začal šedivět již brzy po dvacítce a to je důvod, proč byl často považován za profesora, spíše než za studenta.“

Anna:

„Řekl jste dříve, že byl vyhozen ze školy. Proč?“

Dr. Anderson:

„Pamatujete, ve věku, kdy se většina dětí zajímá o rande a večírky, on pracoval na BST...přinejmenším na dřívějších verzích cestování v čase. Je jedním z těch vizionářů, kteří když vstupují do fyzického světa, vědí již v raném věku, co sem přišli dělat. Fifteen se narodil pro cestování v čase. Tečka... konec příběhu. To je jediná věc, o kterou kdy stál. V padesátých letech byl výzkum BST považován za ztrátu času, bez jakékoliv diskuse. Bylo to prostě velice teoretické, odpojené od jakékoliv reality. Myslím, že Fifteen také své profesory pořádně stíral, protože jako student byl velice brilantní takže zastrašil většinu z nich. Je velice tvrdohlavý a když mu profesoři říkali, aby obrátil své bádání na něco praktičtějšího, Fifteen jim podle všeho řekl něco jako, že jsou slabomyslní... anebo něco v tom smyslu. Jak mi to vykládal, později pak v tomto semestru nuceně opustil školu. Nicméně, najali si ho Bell Labs za malý plat, protože jeho výzkumy, týkající se kvantových objektů a možnosti jejich ovlivňování vědomím, byly předmětem jejich zájmu.“

Anna:

„Promiňte, co přesně znamená "kvantové objekty"?“

Dr. Anderson:

„Jsou to elementární částice, jako elektrony a neutrony. Kvantové objekty jsou základními stavebními kameny hmoty a mohou se projevovat jako částice, i jako vlnění.“

Anna:

„Dobrá, takže Fifteen se snažil dokázat, že kvantové objekty jsou ovlivňovány vědomím. Proč to bylo tak nebezpečné pro univerzitní výzkum?“

Dr. Anderson:

„To samo o sobě nebylo tak radikální, ale to byla jenom malá část jeho výzkumu vedeného za účelem objevení BST, pomocí nové fyziky, která byla rychle uvedena v komunitě kvantových fyziků. Fifteen vždy tvrdil, že Einsteinova všeobecná teorie relativity je chybná. Tento postoj ale není právě oblíbený mezi tradičními vědci. Nějak tak, jako Newtonova teorie mechanistického vesmíru se stala příliš omezená a neschopná vysvětlit mnoho jevů, které dnes nazýváme komplexnost, či teorie chaosu. Fifteen cítil, že Einsteinovy teorie podcenily vliv, který má vědomí na kvantové objekty. V padesátých a šedesátých letech to bylo stejné kacířství, obzvlášť protože to nebylo možné dokázat matematickým modelem, nebo vzorcem. Takže Fifteen jenom pokračoval s vývojem svých teorií v utajení a postupně si ho začala všímat ACIO, když byl účastníkem projektu, který měl co do činění s heuristickými výukovými systémy, založenými na technologii, kterou ACIO převzala od Šediváků. Vedoucí projektu z ACIO rozpoznal jeho intelekt a tvořivost a začal rozvíjet vztah s mladým Fifteenem. O několik měsíců byl naverbován do ACIO a v podstatě změnil svou totožnost a rychle vyrostl na pozici vedoucího výzkumu. Později byl uveden do Corteánské technologie akcelerátoru inteligence a zbytek je - jak se říká - historie.“

Anna:

„Jak přesně tato Corteánská technologie akceleruje, či rozpíná inteligenci?“

Dr. Anderson:

„Málo lidí si uvědomí, že jejich vědomá mysl zpracovává pouze kolem 15 bitů informací za sekundu lineárního času. Nicméně, ve svislém času, nevědomá mysl zpracovává přibližně 70 - 80 miliónů bitů informací. Tedy, v normálním vědomí, lidé jsou si vědomi pouze nekonečně malého množství informací, které k nim neustále přichází na nevědomé úrovni. Corteánská technologie byla navržena tak, aby redukovala filtrující aspekty vědomé mysli a umožňovala vyšší frekvenci informačních paketů přístup k vědomé mysli. Současně s tím, obvody v mozku se "předrátují" aby unesly vyšší napětí informací, které přichází do vědomí a umožní získat schopnosti jako je fotografická paměť a abstraktní myšlení. Tyto schopnosti se stávají matricovým filtrem, které vytahují ze skladiště nevědomí v jakémkoliv čase relevantní informace, které jsou potřeba k řešení konkrétního problému.“

Anna:

„Kdybych byla behaviorálním vědcem, byla bych schopna zeptat se teď na tisíc otázek. Ale nějak mi uniká, co říkáte... Myslím tím,… kolik asi bitů informací zpracovávám právě teď?“

Dr. Anderson:

„To není otázkou množství zpracovávaných informací, ale spíše jejich důležitosti v lineárním čase, založeném na záměru jednotlivce. Když se prochází procesem této Corteánské technologie, zvyšuje se schopnost jednotlivce naladit se na informační pakety, které jsou důležité pro řešení konkrétního problému nebo situace. U většiny lidí, pokud jsou konfrontováni s nějakou situací, jejich vědomá mysl vytáhne řešení, které již v minulosti použili v podobném případě. Takto lidé upadají do vyjetých kolejí a vzorů chování, které uzavírá jejich přístup k paketům nevědomých informací, které jsou postavené na analýze reálného času a má pro řešení situace mimořádnou důležitost. Tato technologie zrychlí vývojové myšlenkové procesy a umožní oběh informací mezi vědomým a nevědomým aspektem mysli, plynouce spíše po stoupající spirále, než po opakující se kružnici. To všechno proto, že tato technologie odpoutává vrozenou inteligenci jednotlivce. Vidíte, že Corteánská technologie nezvyšuje inteligenci, jako takovou, spíše napomáhá přirozené inteligenci jednotlivce.“

Anna:

„Je to úžasné. Přeji si podstoupit tuto proceduru, pak bych vám určitě dávala lepší otázky. Tedy, udělejme si krátkou přestávku.“Přestávka 10 minut.

Dr. Anderson:

„Jelikož jste zapnula magnetofon až teď, dovolte mi, abych zopakoval, co jsem řekl. Tato Corteánská technologie byla jediným a nejmocnějším prvkem, která Fifteenovi pomohla stát se výkonným ředitelem jak ACIO, tak i Labyrinth Group. Dejme tomu, že i předtím, než podstoupil tuto proceduru, měl brilantní mysl, ale z nějakých důvodů mu tato technologie prospěla v daleko větší míře, než komukoliv jinému.“

Anna:

„Pojal někdy někdo podezření, že Fifteen a Corteum jsou jaksi oddělenou silou Labyrinth Group? Myslím tím, jestli někdo kdy zvažoval možnost, že měli samostatnou činnost...že možná BST nebyla jejich konečným cílem?“

Dr. Anderson:

„Ne. Vždy byla a předpokládám, že doposud je, absolutní důvěra ve Fifteena a v Corteum. Musíte pochopit, že Corteánci jsou dobročinnou rasou. Jakživ jsme neviděli jediný důkaz, že by měli cokoliv jiného, než dobré úmysly pomoct nám a v rozsahu svých možností, jsme se snažili jim tuto pomoc opětovat. Bylo to zdvořilé a vzájemné partnerství.“

Anna:

„Včera jste řekl, že Corteum bylo částí Labyrinth Group, ale jenom v počtu kolem dvěstě členů. Jak se stali součástí Labyrinth Group?“

Dr. Anderson:

„Vlastně to nevím jistě. Řeknu vám, co mi řekl na stejnou otázku jeden z ředitelů, který mne naverboval ke vstupu do Labyrinth Group. Říkal, že Fifteen byl Corteem vybrán jako jejich spojka s ACIO. Vybrali ho, jako jediného člověka, skrze kterého by uvedli svůj program transferu technologií. Fifteen souhlasil použít na sobě nabízenou technologii zvyšování inteligence. Z této zkušenosti vykrystalizovala Fifteenova vize, jakým způsobem vyvinout BST. V podstatě vytvořil rámec a navrhl matrici dalšího vývoje. Jedna z věcí, kterou Corteum oplývá, je logická inteligence. Jsou to znalci logické argumentace a vyvozování. Tímto přístupem se jim ale nedostává schopnosti tvořivě vizionářského aspektu objevování. A to je právě oblast, ve které Fifteen vyniká...“

Anna:

„Mluvil jste o rase, jenž nás předčí svými technologiemi, jak jim může chybět ona jasnozřivost?“

Dr. Anderson:

„Všechny tyto věci jsou důležité. Ve srovnání vlastně ke všem lidem, jsou Corteánci tvořiví a vizionářští. Ale jsou tady tvárné fyzikální principy, které náleží dimenzionální matrici, jenž jsou úplně cizí všem bytostem, vyjma většině pronikavých intelektů. A Fifteen má takový intelekt. Corteum doufá že Fifteen a obecněji, Labyrinth Group, mohou vyvinout BST, protože Corteum již má pro tuto technologii své vlastní určení.“

Anna:

„Včera večer jste řekl, že jsou v naší galaxii jiné rasy, které zvládají cestování v čase, proč se prostě Corteum nedohodne s nimi?“

Dr. Anderson:

„Jak jsem řekl, druhy, které si vyvinuly svou technologii cestování v čase, si nepřejí její sdílení s jinou rasou. Je to skutečně nejhlídanější technologie ze všech. Není možné si ji jenom tak vypůjčit, kdy je jí zapotřebí. I když ji potřebují ze závažných důvodů. Je velice snadné stát se na této technologii závislým. Mimoto, jak jsem zkoušel včera vysvětlit, je veliký rozdíl mezi cestováním v čase a BST. Nevím o jakémkoliv jiném druhu, který by vlastnil tu formu BST, kterou vyvíjí Labyrinth Group.BST vyžaduje soubor vzájemně provázaných, ale současně oddělených technologií, které vyžadují, aby vývojář aplikoval nové zásady, nová pravidla fyziky, které nikdy předtím nebyly objeveny. A pak až stavět tento soubor technik, které jsou v podstatě založené na nové formě fungování světa... je to velice odstrašující úkol. Vše, co bylo předtím považováno za pravdu, musí být rozbito, musí být vynalezeno znovu, opět přeformulováno a pak integrováno do této nové formy. Toto je pravá povaha BST, začínáte s čistým listem a znovu vynalézáte, přeformulováváte a znovu vytváříte vědomí hmoty.“

Anna:

„Zpomalte... Přestávám chápat. Vědomí hmoty?“

Dr. Anderson:

„Pamatujete, co jsem říkal o kvantových objektech a jak jsou ovlivňovány vědomím?“

Anna:

„Ano.“

Dr. Anderson:

„Kvantové objekty se pořád dělí a zjemňují až se z nich stane energie čistého světla a přestanou mít hmotnost. Již nejsou fyzikální povahy, ale spíše povahy energie čistého stavu. Tato energie se dále dělí do vibračních oktáv. Jinými slovy, tato světelná energie vibruje a má stejnou harmonii a základy, jako hudba. Harmonie rezonuje vibrací základní energie a celý energetický paket zní jako sbor... jejímž zvukem je světlo. Tento zpěv, jestliže chcete, je ekvivalentem vědomí, který proniká vší hmotou... každý fyzický objekt v celém vesmíru. Fifteen úspěšně prokázal existenci tohoto všepronikajícího vědomí, nebo, jak ho nazýval - Matrice světelně-kódované reality (LERM - Light Encoded Reality Matrix, pozn. překl.). Přesto je LERM jenom jednou z nových pouček, které jsou potřeba k důkazu, že BST může skutečně existovat a ne pouze ve Fifteenových fantastických vizích.“

Anna:

„To vše pronikající vědomí, o kterém jste mluvil, říkal jste o duchu, či Bohu?“

Dr. Anderson:

„Přesně tak.“

Anna:

„Říkáte mi tedy, že Fifteen objevil Boha. Takže má důkaz, že Bůh existuje?“

Dr. Anderson:

„Ano, svým způsobem, ale . . . ale Bůh není tím, co si pod tím pojmem představujeme my, lidé. Je to LERM. A Fifteen dost zdůrazňoval, abychom LERM nenazývali Bohem, nebo dokonce podobným Bohu. Upřednostňoval uvažovat o LERM jako o božím stínu. Věří, že je nemožné dokázat vědeckou, anebo jinou objektivní formou zjišťování, světlo, které vrhá stín a stín sám o sobě.“

Anna:

„Dobrá . . . dobrá. Ale poslouchejte mne na chvíli. Jestliže LERM je stínem Boha, jak jste řekl, pak dokazuje jeho existenci, že?“

Dr. Anderson:

„Pro ty, kteří v Labyrinth Group rozumí Fifteenově práci, je odpověď ano.“

Anna:

„A není to důležitější, než projekt Ancient Arrow? Myslím tím, jestliže má někdo důkaz Boha, není jeho morální povinností sdělit tuto informaci veřejnosti?“

Dr. Anderson:

„Snad, ale jediným způsobem, jak to veřejnosti sdělit, je odhalit Labyrinth Group, to zrovna není nic, co by zrovna Fifteen zamýšlel. Obává se posměchu a pronásledování, které by následovalo, pevně věří, že by mu stejně nikdo nevěřil, protože za jeho objevem je skryto množství skrytých technologií, které ho vedli k tomu objevu. Nemá zájem odhalit tyto technologie vědeckým a vládním institucím, nebo dokonce médiím. Stal by se dalším mesiášem... nebo ďáblem, záleží na úhlu pohledu.“

Anna:

„Takže je chycen v pasti svého vlastního utajování...“

Dr. Anderson:

„Svým způsobem ano, ale on se necítí chycen. Je prostě tak vzdálen společnosti a akademické vědecké obci, že z praktických důvodů spálil za sebou všechny mosty. Nemá zájem přemostit tu ohromnou propast, která jej dělí od všeho, co opustil.“

Anna:

„Musí být velice osamělý.“

Dr. Anderson:

„Nemyslím. Vypadá neobyčejně energicky a svým způsobem šťasten. Dělá přesně to, co dělat chce. Neviděl jsem ho nikdy v depresi... možná byl někdy zklamán, ale nikdy deprimován.“

Anna:

„Pořád nevidím spojitost mezi LERM a BST...“

Dr. Anderson:

„Víte, když se hmota nakonec rozplyne do oktáv světla, a světlo se rozpustí do oktáv vědomí, a vědomí rozplyne do oktáv reality, potom hmota, světlo, vědomí, realita jsou ve vzájemné závislosti, jako ekosystém. A jako ekosystém, jestliže změníte jeden prvek působíte na celek. Takže izolováním a změnou kteréhokoliv prvku, obsaženého v LERM, se dá měnit realita. A to je základní konstrukce BST. Zodpověděl jsem na vaši otázku?“

Anna:

„Nejsem si jista... Nevím, možná na všem tom nezáleží. Opět se cítím mimo své území. Je to zajímavé, ale současně frustrující. Cítím se obelhaná, že všechny tyto věci běží v mém světě, já o nich nic nevím... dobrá, myslím, že dosud jsem o nich vůbec nevěděla. Cítím to jako nespravedlivost. Jsou tady starobylé národy, ani jeden z nich to nemá ve své historii. Umíte si představit, jak se může člověk cítit, když o tom slyší poprvé, cítí se tak vyloučen, vynechán z tohoto dění?“

Dr. Anderson:

„Ano, rozumím.“

Anna:

„Vám se to všechno může zdát dovoleno. Konec konců, vy jste vědec. Ale my ostatní, motáme se životem, myslíc si, že svět je to, nebo tamto, až doslova narážíme jeden do druhého v té temnotě. Jsme v podstatě bezradní, že?“

Dr. Anderson:

„Nevím... možná. Možná máte pravdu, ale to nevadí. Já jednoduše vím, co vím, věřím, čemu věřím. Cokoliv jiného, než to, je pro mne právě tak tajemné, jako pro vás. Bylo by velkou chybou myslet si, že Labyrinth Group, nebo kterýkoliv z její členů, včetně Fifteena a Cortea, tomu všemu dokonale rozumí. Nerozumí. Ale těžce pracují, aby dostali ty odpovědi, Anno. Myslím, opravdu těžce. Zasvětili celé své životy tomuto poslání - BST. Nenatrefili na vědu náhodou. Znovu a znovu zkoušeli a chybovali v tisících pokusů, až dokud nenašli existenci LERM, pravděpodobně budou chybovat dalších tisíckrát, než naleznou řešení BST. Ale věřte mi, tito jednotlivci nezískali své poznání náhodou, nebo že by jim bylo darováno nějakou vyšší mocí.“

Anna:

„Ne, nemyslela jsem nic takového. Jsem ráda, že existuje Labyrinth Group... myslím. Jsem ráda, že někdo na této planetě to objevil, nebo to alespoň zkouší. Je to nefér, že tak málo z nás má důkaz... poznání... příležitost rozumět tomu všemu. Jejich životy jsou tak odlišné, jakoby žili na jiné planetě. Stejně dobře by mohli být mimozemšťany.“

Dr. Anderson:

„Směji se, protože to byly ze začátku Fifteenovy obavy, že jestliže by někdo někdy vypátral Labyrinth Group a její činnost, byly by považovány za mimozemské. A prosím, potvrzujete ty obavy.“

Anna:

„Svým způsobem si přeji, abychom se nikdy nesetkali. Můj život je teď tak jiný... Nemohu teď přemýšlet o ničem jiném, než o těchto věcech. Myslím na to každou minutu, od probuzení, do doby, kdy večer usínám. Nenapadá mne vůbec nic o tom, jak ten příběh dostat mezi lidi. Vůbec nic.“

Dr. Anderson:

„Anno, pamatujete, jak jsme poprvé rozmlouvali o Corteu? Vaše první otázka byla, jak vypadají.“

Anna:

„Ano. Kam míříte...?“

Dr. Anderson:

„Toto jsou úplně přirozené otázky, které budou mít i lidé. LERM může zajímat několik vědců, ale i o tom pochybuji. To, co je o LERM řečeno v těchto interview, je tak povrchní, že pochybuji, že by to nějaký vědec bral vážně. A ti, kteří ano, to budou považovat za noblesní gesto, jak legalizovat monistický idealismus, a nic více. Tak vidíte, měla jste věřit vašemu počátečnímu instinktu. Ptát se na otázky, které budou zajímat lidi, apelujíce na jejich základní smysl pro senzaci. A nebojte se, že by tím, co jsem řekl, se svět nějak změnil. Tu váhu na svých bedrech nést nemusím.“

Anna:

„Dobrá, máte pravdu. Úplnou pravdu. Kromě toho, nejsem si tak úplně jistá o tom, jestli to všechno je pravda. Pořád ještě nejsem přesvědčena, jak říkáte,... pro tentokrát.“

Dr. Anderson:

„A já vás, ani nikoho jiného, nepřesvědčuji. Odpovídám pouze na vaše otázky tak pravdivě, jak jenom vím.“

Anna:

„Nyní, pro užitek eventuálních čtenářů, mi řekněte, jak vypadají Corteánští?“

Dr. Anderson:

„Již jsem si myslel, že se na to nikdy nezeptáte. Jsou vysocí málem tři metry a mají velice prodloužené hlavy a těla. Jejich kůže je velice světlá... téměř průsvitná, jakoby žili v jeskyních. Oči mají relativně velké, různých barev, stejně jako my, s tím, že barva jejich očí závisí na jejich věku a také, v některých případech, na jejich emocionálním stavu. Unikátní je na nich to, že mají neuvěřitelně článkovanou nervovou soustavu, která jim umožňuje zpracovávat vše, co se kolem nich děje, včetně myšlenek druhé bytosti. Tedy, pokud jste v jejich přítomnosti, musíte kontrolovat své myšlenky, jinak je můžete urazit. Jsou velice emocionálně citliví.“

Anna:

„Jak s nimi komunikujete?“

Dr. Anderson:

„Mluví dokonale anglicky, či francouzsky, italsky, španělsky, anebo i dalšími jazyky, pokud je potřeba. Jsou velice nadaní polyglotové a cizí jazyk se naučí za několik týdnů. Za několik dalších měsíců jej mistrovsky zvládají. Jejich mysl je jako houba, ale jak jsem již řekl, zatímco mají neuvěřitelné mentální schopnosti přijímat nové informace a slučovat je s předcházejícími, nemusí mít schopnost tvorby nových informací, nesouvisejících s dosavadním jejich poznáním. Proto byli tak velice zaujati Fifteenem.“

Anna:

„Jaké mají zájmy ohledně projektu Ancient Arrow?“

Dr. Anderson:

„Předpokládám, že stejné jako Fifteen. Jsou úplně pohlceni úsilím vytvořit BST a doufají, že v Ancient Arrow najdou technologie, či informace, které by jim byly nápomocny ve vývoji BST.“

Anna:

„Co chtějí dělat s BST?“

Dr. Anderson:

„Corteánský planetární systém je velice křehký, protože jejich atmosféra znepokojivým způsobem degeneruje. Atmosféra je chrání, stejně jako naše, od škodlivého slunečního záření jejich slunce a částečně i od záření další nejbližší hvězdy. Každopádně je to vedlo k tomu, aby přešli na noční život. Odvažují se ven pouze v noci a to pouze na nejnutnější dobu. V průběhu generací se stali velice citlivými na tyto podmínky, které chtějí řešit pomocí BST. Jejich kůže se stává stále více citlivou, zatímco jejich atmosféra poskytuje stále méně ochrany. Jejich vědci předpovídají, že je to otázka pouze 10-20 let, než budou zůstávat v podzemí natrvalo. To má důležitý dopad na jejich životní úroveň, ekonomiku, sociální strukturu. Byl zasažen každý aspekt jejich společnosti a to většinou negativně, alespoň jak tvrdí. Doufají, že BST jim pomůže použít technologii, jenž nedávno objevili, aby zabránili zničení své atmosféry.“

Anna:

„Proč nepoužijí tu technologii, již teď?“

Dr. Anderson:

„To není regenerativní ale preventivní technologie. Regenerativní technologie nemohou použít, když proces ničení dosáhne bodu, za kterým je obnova nemožná. V jejich scénáři může obnovit jejich prostředí pouze BST.“

Anna:

„Mají technologii cestování vesmírem, proč si nevyberou ke kolonizaci jinou planetu?“

Dr. Anderson:

„Zkoušeli to, ale každá planeta, která by vyhovovala jejich druhu, je obsazena. A nechtějí být asimilováni místní kulturou a společností. Chtějí mít svou vlastní identitu a sociální strukturu. A také, to, co oni považují za obyvatelné, je neobyčejně zvláštní. Například, stejný problém jako na své planetě, mají tady na Zemi... fakticky se tu mají ještě hůře. Jestli tady chtějí přežít, musí žít na našich podzemních základnách. Museli jsme pro jejich kosmickou loď vybudovat zvláštní hangár.“

Anna:

„Setkávají se někdy s naší vládou, nebo jinými lidmi?“

Dr. Anderson:

„Myslím, že zpočátku to dělali. A fakticky to zkoušeli. Ale byli hned eskortováni do ACIO a my jsme přesvědčili NSA a všechny ostatní zainteresované strany, že Corteum opustilo Zemi ve strachu o své životy. Takže... pokud se naši operativci z NSA o ně zajímají, je jim vždy řečeno, že jsou dávno pryč. Naštěstí v současné době má NSA zájem o jiný mimozemský druh, jmenovitě o Šediváky.“

Anna:

„Chci se na chvíli vrátit k Tvůrcům. Co si Corteum myslí o časové schráně Tvůrců, předpokládám, že viděli všechno?“

Dr. Anderson:

„Ano, byli obeznámeni se vším. Corteum patří do Labyrinth Group stejně, jako kterýkoliv lidský zaměstnanec, takže nic jim není skryto. Velitel Corteánské mise na Zemi se jmenuje v angličtině Mahunahi a shodou okolností je v první řadě umělcem, až pak vědcem. Vždy byl velice rozrušen když mohl vidět a mluvit o našich nálezech. Ptal se, jestli bychom mohli zřídit přistávací místo na Ancient Arrow, aby si osobně mohl prohlédnout lokalitu, ale nebyl to moc dobrý nápad, vzhledem k pozornosti, kterou bychom tím k Ancient Arrow přitáhli.“

Anna:

„Mám několik dalších otázek, doufám, že je společně zvládneme. První, vždy, když jste se zmiňoval o členech ACIO, Labyrinth Group, nebo Cortea, byli to muži. Jsou v těchto organizacích také nějaké ženy? A za druhé, proč je umělec velitelem Corteánské mise na Zemi? Zdá se mi to velice zvláštní.“

Dr. Anderson:

„Odpovím na vaši první otázku. Je pravda, že Labyrinth Group je obsazena většinou muži. Nevím, jak tomu bylo u jejího založení, ale myslím, že obsazení bylo náhodné. Jedním z ředitelů je žena. V její péči jsou komunikace a jako ředitel má úroveň 14. Také máme kolem devíti žen, které jsou v kategoriích 12 a 13. Všechny jsou velice bystré a schopné a nesou odpovědnosti s jejich mužskými protějšky bez jakékoliv formy diskriminace... přinejmenším jsem nikdy žádnou nepozoroval. Dokonce máme jeden manželský pár. Každá osoba, bez ohledu na pohlaví, dostává stejnou výplatu a má stejná práva... není jakéhokoliv rozdílu v řadách Labyrinth Group a na tom Fifteen trvá. Pokud jde o Corteum, jsou všichni mužského pohlaví. Jejich kultura má mnohem více vyhraněné společenské role, než naše. A není řečeno, že by ženy byly pokládány za slabší pohlaví... ne, ve skutečnosti to může být úplně opačně, pouze cestování prostorem a kontakty s jinými druhy nechávají mužům, do doby, než vyvolají interakční postupy s jiným druhem. Je to tak, že jejich děti si nechávají přístup ke svým matkám a jejich rodiny bývají méně dotčeny rozvody. Většina, když ne všichni členové Corteánského kontingentu, jsou ženatí. Pokud jde o vaši druhou otázku, Corteum se dívá na vědu, náboženství a umění, jako na tři aspekty jednoho systému víry, který vymezuje jejich sociální řád. Jak já tomu rozumím, vůdcovství se pohybuje mezi každým, z těch tří prvků jejich sociálního řádu, v závislosti na kontaktu, který byl realizován s cizí rasou. Když se poprvé zkontaktovali s lidmi, bylo rozhodnuto, že vůdce bude určen z řad umělců, jelikož cítili, že v oblasti umění jsme s nimi ve zhruba stejné úrovni, takže velitel mohl lépe rozumět našim motivům a přáním.“

Anna:

„To je zajímavé. Skutečně si mysleli, že jsme více umělečtí, než vědečtí nebo duchovní? Teď, když o tom přemýšlím, myslím, že tomu i rozumím. Jako rasa pravděpodobně více inklinujeme k umění než k jiným oblastem.“

Dr. Anderson:

„Každopádně, byl to jejich odhad.“

Anna:

„Na chvíli se vrátím k artefaktům. Kde jsou momentálně uloženy technologické artefakty?“

Dr. Anderson:

„Po jejich objevu v lokalitě, byly všechny artefakty pečlivě zabaleny do přepravních beden a odvezeny do výzkumných laboratoří ACIO ve Virginii. Momentálně jsou drženy v laboratořích Labyrinth Group. Zatím, pokud vím, jsou pořád tam.“

Anna:

„Byl pochopen ve větším rozsahu i význam jiných artefaktů, než jenom naváděcího zařízení a optického disku?“

Dr. Anderson:

„Ano.“

Anna:

„Víte, dříve jste řekl něco, co mi nedává smysl. Tvůrci reprezentovali budoucí verzi lidstva a řekněme, že se snažili skrze časovou schránu poskytnout celý návod pro BST. Proč se jednoduše nezmaterializovali ve vaší centrále ve Virginii a neudělali přítrž této štvanici za technologií BST? Všechny tyto další věci... poezie, hudba, záhadné artefakty, filozofie, dokonce dokonale udělaná lokalita, nejsou to jimi dané matrice, pomocí kterých měl Fifteen objevit tuto technologii?“

Dr. Anderson:

„Je to skutečně velmi dobrá otázka a já se divím, že jste mi ji dala. Je několik skutečností, které víme s jistotou. Tvůrci mohou cestovat v čase a mohou fyzicky působit na čas a prostor, který navštíví. Je to zřejmé, protože to udělali s Ancient Arrow. Nicméně nevíme, jestli vlastní všech pět prvků BST. Pamatujete se na prvek, který se týká intervenčních bodů?“

Anna:

„Ano. Je to ten, který definuje, kdy zasahovat do kauzálního bodu v čase, který bude mít nejmenší účinek na vztažné, ale oddělené události. Pravda?“

Dr. Anderson:

„Vaší definici chybí pouze jedna věc. Intervenční body jsou vzájemně závislé na čase a prostoru. Jinými slovy, BST vyžaduje pevné upevnění na obou koncích časoprostorových souřadnic události, kdy je tato událost ve svém koncepčním stavu - nebo stavu, který předchází fyzickému projevení události. Prostorová složka je obvykle fyzická osoba, anebo událost v přírodě, která je soustředěna v prostoru. Je to velmi lstivá technologie a já věřím, že Tvůrci objevili interaktivní cestování časem, ale stále jim chybí technologie k přesnému vymezení intervenčních bodů.“

Anna:

„Anebo snad pouze mají rádi hádanky.“

Dr. Anderson:

„Anebo možná pouze mají rádi hádanky... Přesně tak.“

Anna:

„Takže my vlastně nevíme, jestli je BST vůbec možná.“

Dr. Anderson:

„Víme, že je možná, ale je neobyčejně složitá a závislá na více faktorech. Je třeba dokonale a detailně rozumět celému prostředí, které obklopuje tento problém předtím, než může modifikovat nebo měnit prostředí k řešení tohoto problému.A navíc vyžaduje pochopení LERM, kteréžto pochopení se uvnitř Labyrinth Group pořád vyvíjí. Snad může potřebovat dalších 10 let pokusů, než bude dostatečně pochopen mechanismus identifikace intervenčních bodů a časoprostoru takovým způsobem, aby se minimalizovaly nežádoucí účinky.“

Anna:

„Takže se vraťme k diskusi o stínu Božím... čili LERM, jak to něžně nazýváte. Proč je pochopení LERM tak podstatná pro dosažení BST?“

Dr. Anderson:

„Protože LERM je ekvivalentem genetiky pro vědomí a vědomí je ekvivalentem formování reality pro cítící bytosti. Takže, jestliže někdo dojde k pochopení LERM, pochopí celý příčinný řetězec, který funguje mimo čas a prostor, ze kterého je v zásadě vybudován realitní rámec prostoru, času, energie a hmoty. Kvantové objekty které pracují v LERM, mají způsob existence, který se úplně liší od způsobu existence makro-objektů, jako je tento stůl, nebo židle. Kvantové objekty - ve svém skutečném stavu - nebyly nikdy člověkem pozorovány. Některé účinky kvantových objektů byly vědci prokázány, ale jejich příčinná povaha není viditelná vědeckými nástroji... nezáleží na tom, jak jsou tyto nástroje dokonalé. Protože vědecké nástroje jsou fyzické a proto tedy mají vztah k času a prostoru, kdežto kvantové objekty nemají jiný vztah k času a prostoru, než skrze pozorovatele.“

Anna:

„Říkáte, že tyto stavební kameny hmoty - kvantové objekty - nemají vlastní existenci, jestliže je nikdo nepozoruje... takže pouze vědomí je činí skutečnými a upevněnými v čase a prostoru? Skutečně to tvrdíte?“

Dr. Anderson:

„Svým způsobe, ale ne úplně přesně. Vysvětlím vám to takto. Vědomí prýští, nebo pochází z bezčasovosti a bezprostorovosti, jako forma energie, která je základním stavebním kamenem LERM-u. Vědomí se stane ohraničeným tehdy, když se stává fyzickým. Jinými slovy, vědomí se stává člověkem, nebo zvířetem, nebo rostlinou, nebo jiným fyzikálním objektem, který má fyzikální charakteristiky. Sledujete mne?“

Anna:

„Ano.“

Dr. Anderson:

„Dobrá. Jako se vědomí stává lokalizovaným fyzikálním objektem, v podstatě řídí LERM, aby se přizpůsobilo realitní matrici, která byla zakódovaná do genetických a fyzikálních vlastností objektu, jímž se má stát. Jinými slovy, vědomí, aby se stalo hmotou, se pohybuje z bezčasovosti a bezprostorovosti a pak řídí LERM, aby vytvářelo fyzikální realitu, shodnou se zakódovanými genetickými vlastnostmi fyzikálního objektu, který má tvořit. Jestliže je tím objektem lidská bytost, pak nástroji vědomí, ze kterého si toto vědomí vybuduje realitu, se stávají genetické spoušti, které jsou jedinečné pro člověka.LERM je v podstatě nekonečné pole možností, Aristoteles mu říkal Potentia. Tato Potentia je úrodnou půdou, ze které jsou vytvořeny všechny fyzikální předměty. Ti, kteří mohou řídit LERM použitím svého vědomí, jsou schopni projevovat realitu a ne pouze na ni reagovat. Toto projevení může být okamžité, protože a to opět zdůrazňuji, kvantové objekty pochází z bezčasovosti a bezprostorovosti.“

Anna:

„Tady to nevypadá moc nábožensky, ale to o čem mluvíte, vypadá, jako to, co činili Ježíš a proroci... v podstatě manifestovali věci, jako například proměna vody na víno, nebo léčení nemocných...že?“

Dr. Anderson:

„Ano, je to stejný princip, pouze s tím rozdílem, že teď to jenom popisuji a neprovádím. Snadnější je to provést, než popsat.“

Anna:

„Tím se mi snažíte říct, že můžete měnit vodu na víno?

Dr. Anderson:

„Toto jsem nikdy předtím nezkoušel, ale, ano, všichni členové Labyrinth Group mohou manifestovat fyzikální předměty z LERM-u. Toto byl skutečně jeden z výsledků Fifteenovho objevu. Tedy proces řízení LERM-u a manifestace fyzikálních objektů dle volby.“

Anna:

„Dobrá, nyní jste s konečnou platností získal můj zájem, pouze mám lehký pocit viny, protože jsem přísahala, že zůstanu u tématu Tvůrců a projektu Ancient Arrow. Řekněte mi tedy, můžete mne to naučit, jak materializovat věci z čista jasna?“

Dr. Anderson:

„Ano, pouze to zabere nějaký čas, snad několik týdnů.“

Anna:

„Můžete mi ukázat nějaký příklad, jak se to dělá?“

Dr. Anderson:

„Jako třeba toto?“

Anna:

Pro informaci čtenářů, kteří budou číst toto interview později. Dr. Anderson způsobil, že se z ničeho nic objevil provázkový míček. Pak ho nechal zmizet. Pak ho opět nechal objevit. To je neuvěřitelné! Nedržel ho v rukou, takže nemohl být kouzelníkem, kteří takové věci dělají pomocí svých rukávů, nebo nějak jinak. Míč se doslova objevoval a mizel na stole jeden metr před doktorem, který byl asi dva metry ode mne. Mohla jsem to vidět úplně zřetelně. Zvedla jsem ze stolu ten míč a skutečně, je to určitě fyzický předmět ...žádný stín... nebo hologram. Měl všechny normální vlastnosti... váhu... vzorek, na dotek byl trochu teplý, ale jinak, byl přesně takový, jak si představuji provázkový míček.„Můžete udělat ještě něco jiného, něco složitějšího, jako třeba milion dolarů v hotovosti?“

Dr. Anderson:

„Ano.“

Anna:

„Dobře, tak se koukněme.“

Dr. Anderson:

„Víte, toto je ten problém s těmito objevy a schopnostmi. Kdybych tady udělal milion dolarů v hotovosti, hned teď, měla byste těžké rozhodování. Co uděláte s milionem dolarů? Taky byste s takovým klidem snesla, jak je nechám opět zmizet, tak lehce, jak se zjevily?“

Anna:

„Jste blázen? Od prvního setkání až doposud, jsem nevěřila, co říkáte. Taky teď neříkám, že vám úplně věřím, i teď. Ale jsem tomu mnohem blíže. Já... ne, lidé obecně potřebují vidět důkaz. Potřebujeme věřit tomu, co nám oči říkají, protože oči - ze všech smyslů nejvíc - se zdají být napojeny na realitu. A vy jste mi konečně ukázal něco, co je hmatatelné...co se vztahuje k mým očím. Já vás jenom žádám o další stvrzení vašich schopností. Myslím, že provázkový míč není tak velká věc...ne že by to neudělalo na mne dojem. Ale jestliže můžete vyrobit milion dolarů hotově...to by bylo něco!“

Dr. Anderson:

„A co ono dilema?“

Anna:

„Dobrá, mám tedy pro vás návrh. Chystám se odejít ze svého zaměstnání, nejméně na pár měsíců, abych mohla dát tento příběh veřejnosti. Možná se budu muset přestěhovat, anebo taky být určitou dobu inkognito. Co kdybych obdržela jenom... deset tisíc, jako pomoc na příští dva měsíce? Byl by to pro vás dobrý důvod?“

Dr. Anderson:

„Ano, to by byl.“

Anna:

Koukám na rozsypanou hromadu stodolarovek, které se zdají být dokonalými padělky. Dotýkám se jich...a opět cítím na dotek nepatrné teplo, ale tyto definitivně vypadají skutečně... hurá!... nemohu tomu uvěřit. „Ale toto není milion, materializoval jste pouze deset tisíc, že?“

Dr. Anderson:

„Ano, plus mínus pár stovek.“

Anna:

„Uvědomujete si, že jste právě podkopal svou důvěryhodnost pro ty, kteří budou číst toto interview? Stal jste se neuvěřitelným. Ani nevím, jestli to mám do rozhovoru zahrnout, protože stejně tomu nebude nikdo věřit a to může poškodit vaši důvěryhodnost v jiných oblastech tohoto rozhovoru. Tomu se skutečně nedá věřit, jestliže to nevidíte na vlastní oči. Co mám dělat?“

Dr. Anderson:

„Anno, jestli mi někdo uvěří, nebo ne, není důležité. Ostatně, stejně nikdo nevěří ničemu, dokud to nezkusí a i pak mnoho lidí upadá do pochyb. Víra má krátký život a vždy je nejisté, jak to skutečně bylo. Dokonce nejoddanější věřící většinu času pochybuje, bez ohledu na to, co říká. Takže se neobávejte jestli to poškodí mou pověst, či ne. Mně to je jedno. Nevadí mi to, protože já nechci nikoho přesvědčovat o ničem. Pouze se snažím přinést lidem informace o Tvůrcích křídel a oni sami rozhodnou, co je pravda a čemu se dá věřit.“

Anna:

„Dobrá...tolik k mému zájmu. Bylo to naposled, co jsem se starala o vaši věrohodnost.Jestliže můžete tak snadno udělat peníze, proč potřebujete dostávat zaplaceno? Tedy zaplaceno za vaši práci?“

Dr. Anderson:

„Když byla tato technologie objevena, byla známá pouze uvnitř Labyrinth Group a používala se pouze v experimentech, které schválil Fifteen. Je vícero takových technologií, objevených Labyrinth Group, které se dají využít pro osobní prospěch.“

Anna:

„Člověče, vy ale musíte být velice disciplinovanou skupinou. Nevím, jestli bych dovedla odolávat.“

Dr. Anderson:

„Pravda je, že jsem si jist, že všichni členové Labyrinth Group občas experimentovali s touto technologií v soukromí svých domovů.“

Anna:

„Proč o tom mluvíte, jako o technologii? Zdá se mi, jakoby to byla věc mysli. Nepoužil jste nic jiného, kromě své mysli, že?“

Dr. Anderson:

„Je to technologie pouze ze stanoviska pochopení mentálních procesů. Není to nic elektronického, nebo mechanického. Ale je to víc, než ovládání mysli. Je to skutečná víra v LERM a jeho neomylné a dokonalé procesy tvorby - přesunutí kvantových objektů z bezprostorovosti a bezčasovosti do světa hmoty v našem čase a prostoru. Je to omnoho bližší víře, než technologii... i když to může znít zvláštně.“

Anna:

„Vlastně,… vlastně jsem si uvědomila, že Ježíš a mnozí, kteří chodili po zemi a dělali tyto věci před tisíci lety, nemohli to dělat pomocí technologie. Ale když to vidíte na vlastní oči, máte tendenci si myslet, že v zákulisí je nějaká technologie, která to dělá. To nemohou být pouze přirozené síly člověka... zdá se mi to nemožné.

Dr. Anderson:

„Rozumím, ale přesto, je to skutečně pouze úhel pohledu, ale jestliže je jednou ve vaší perspektivě LERM a tato se stane základní stavbou vašeho systému víry, stává se úžasně snadným provádět tyto věci. Je to něco jako rafinovaná optická iluze, založená na hologramu, která vám zabere několik měsíců, abyste rozpoznala obrázek, který je do ní vložen, ale v té chvíli, kdy ho uvidíte, můžete bez námahy vidět zbytek svého života. To je princip, jak to funguje. Někteří lidé se to naučí za pár dnů, jiní potřebují stovky hodin, ale společné mají to, že jestliže jednou získají tyto schopnosti, stávají se tak přirozenými, jako dýchání.“

Anna:

„Co myslíte, mohl byste mne to naučit za pár týdnů, když se to naučilo pár vašich kolegů, s geniálním IQ, možná bych mohla přidat pár set hodin tréninku...?“

Dr. Anderson:

„Není to závislé na IQ, pouze na pochopení a víře. Toto chápání přichází z toho, že člověk vidí existenci LERM a rozumí, jak ve své podstatě funguje. Jestliže máte průměrnou inteligenci, nebo jste geniem, na tom nezáleží, jestliže rozumíte a věříte, čemu rozumíte.“

Anna:

„Takže, jak mne přimějete věřit v LERM?“

Dr. Anderson:

„V hloubi sebe již věříte. Je to vaše vědomá mysl, která odmítá vaše hlubší porozumění a víru. Takže, já bych vám mohl pomoci vědomě rozumět tomu, co již víte na hlubší úrovni vašeho bytí. A mohl bych to provést tak, že vám ukáži LERM.“

Anna:

„Jak to chcete provést?“

Dr. Anderson:

„Budete muset přijít na výzkumné zařízení Labyrinth Group ve Virginii. Je to jediné místo na světě, kde vám mohu ukázat nesporný důkaz LERM.“

Anna:

„Za těchto okolností se mi to nezdá být realizovatelný scénář. Musí existovat i jiná cesta... co bych takového viděla v tomto zařízení, co by nešlo získat jinde...anebo jinými prostředky?“

Dr. Anderson:

„Neříkám, že jedinou cestou jak vidět LERM v akci, je být v našich laboratoriích, ale je velice přesvědčivou. Labyrinth Group má technologii - navrženou samotným Fifteenem - která doslova dává zažít jednotlivci zkušenost LERM. Jsou i mystické, či šamanské prostředky, ale jejich účinnost v průběhu dvou týdnů je daleko menší. Tyto metody se zdají být méně závislé na okolnostech a více na hlubším, předurčeném, či předkódovaném probuzení, které si jednotlivec neuvědomuje, ale přesto spouští probuzení, které způsobí přeměnu jich samých. V některých případech toto probuzení způsobí schopnost tvořit fyzické předměty, ale obecně se tak děje bez vědomé znalosti mechanismu této manifestace. Právě tak to funguje.“

Anna:

„Dobrá, předpokládejme, že nejsem určena být šamanem, nebo mystikem, co bych měla vědět o této technologii, co by mne přesvědčilo o mých schopnostech dělat ty samé věci, jako vy?“

Dr. Anderson:

„To vám skutečně neřeknu. Je to jedna z těch zkušeností, kde jsou slova úplně nedostatečná aby ji vyložily, nebo popsaly. Mohu vám jenom říct, že LERM se dá zažít skrze tuto technologii a v podstatě, jako výsledek zkušenosti, LERM "předrátuje" váš vnitřní elektrický systém. V tomto procesu se ve vašem nervovém okruhu vytvoří nové obvody a tyto vám umožní používat LERM, jako výsledek vašich zkušeností. Pochybuji sice, že vysvětlení vám pomůže v tom, že proto uděláte cokoliv. Nikdy předtím jsem to nevysvětloval, a vidím ve vaší tváři, že jsem se šeredně mýlil...“

Anna:

„Ne, není to tak. Pouze jsem ze všeho unavena a cítím se, jako bych celý život žila na cizí planetě. Že jsem všechno to zmeškala... když na to pomyslím, je to velice smutné. Když jsem četla životopis Einsteina, byl tam jeho citát, ve kterém říkal, že my lidé používáme pouze jenom kolem 2% intelektuální kapacity. A to je přesně můj nynější pocit. Že jsem doposud žila v úrovni asi 2% - jestli vůbec - a začínám chápat, co tím myslel. Nikdy jsem neměla možnost srovnat, jak vypadá těch zbývajících 98%. Není to úplně příjemný pohled na to, co bylo vynecháno, nebo přehlédnuto... nebo podceněno.“

Dr. Anderson:

„Chápu.“

Anna:

„A ještě něco. Řekl jste na začátku, že určité technologie, jako například LERM a BST, nebylo členům Labyrinth Group dovoleno používat pro osobní prospěch. Přesto, jestliže BST existuje, nebyl jednotný požadavek členů aby jim to bylo povoleno? Vím, že bych to osobně chtěla. Je mnoho událostí v mém životě, které bych změnila, kdybych mohla. Jestliže je něco zveřejněno, jak je možné to udržet v utajení?“

Dr. Anderson:

„Jako u všeho, i tady jsou mravní a etické důsledky, které se musí vzít v úvahu. Jedna z věcí, ve které Fifteen a obecně celá Labyrinth Group vynikají, je, že zvažují tyto důsledky v širším rozsahu sociálního řádu. Fifteen již v raném věku cítil, že technologie BST a LERM mohou být povoleny pouze těm organizacím, které dodržují etické zásady, které byly z této technologie odvozeny. Toto je jedním ze základních pravidel Labyrinth Group a všichni její členové je berou vážně. Když se vyvíjí nová technologie, jsou vždy členové týmu, kteří mají zájem na etických důsledcích této technologie a jsou odpovědni za stanovení zvyků a pravidel její používání. Toto je integrální součástí vývoje jakéhokoliv projektu.“

Anna:

„Je to dobré slyšet, ale nemohly by tyto pravidla být také použity pro zamezení rozšíření těchto technologií širší veřejnosti?“

Dr. Anderson:

„Nepochybně. Technologie jako je BST, když byla jednou vyvinuta a vyzkoušena - by se mohla časem stát spotřební technologií. Ale pokud existuje Labyrinth Group, bude chránit BST před jakýmikoliv vnějšími silami. Uvnitř Labyrinth Group existuje výbor, který se nazývá výbor TTP (Technology Transfer Program, program transferu technologií. pozn překl.). Tento výbor má dvě poslání. Jedno má za úkol odhadnout technologie, které přichází od mimozemšťanů a druhé je zodpovědné za to, které technologie a v jakém stavu rozředění jsou předávány našim partnerům v soukromém průmyslu, NSA, nebo armádě. Výbor TTP řídí čisté technologie, vyvinuté Labyrinth Group. Tyto čisté technologie nejsou nikdy předávány vnějším organizacím. Dokonce ti členové personálu, kteří nejsou částí Labyrinth Group, nevědí o těchto čistých technologiích a když...“

Anna:

„Ale jestliže já toto interview umístím na Internet, anebo nějaké vydavatelství zveřejní tento příběh, dozví se o těchto věcech omnoho více lidí, než pouze personál ACIO. Nezdá se vám, že se takto chystá odtajnění Labyrinth Group?“

Dr. Anderson:

„Ne. Labyrinth Group je více, než pouze tajná organizace. Z praktických důvodů, ona neexistuje. ACIO také neexistuje. Nikdo nebude schopen vystopovat ACIO, ani Labyrinth Group. Jejich bezpečnostní technologie jsou natolik vyvinuté, že jsou v tomto ohledu naprosto nezranitelní. Nic, co říkám, anebo vy zveřejníte, nezpůsobí jejich větší zranitelnost. Jak jsem řekl, jejich jedinou starostí bude precedens mého útěku a jak by tento útěk postupem času mohl vytvořit další zběhnutí.“

Anna:

„Proč, proč by chtěli další utíkat... Myslím že vašemu případu rozumím... nechtěl jste aby vám změnili, či odstranili vzpomínky. Ale obvykle to tak nedělají, nebo snad ano?“

Dr. Anderson:

„Ne často, ale nebyl jsem rozhodně první případ, o kterém bylo rozhodnuto, aby podstoupil proceduru implantace paměti, nebo jiné formy invazivně-bezpečnostních opatření. Oni všichni jsou částí kultury Labyrinth Group a ACIO. Každý, kdo tam z vnějšího světa vstoupí chápe, čemu všemu se musí podrobit. Je jasné, proč se paranoia stává částí jejich kultury. Časem však se najdou jednotlivci, na kterých ta atmosféra působí dusivě. A tito jednotlivci jsou nejvíce rizikoví, vzhledem k mému potenciálně úspěšnému útěku. Možná se mýlím, ale věřím, že je 10-20 lidí, kteří by odešli z ACIO a Labyrinth Group, kdyby jim to bylo povoleno.“

Anna:

„Ale včera jste říkal, že tito lidé mají rádi svou práci kvůli přístupu k technologiím a výzkumným laboratořím, které jsou pokročilejší od všeho známého? Jestli že je to ten případ, co by dělali v normální společnosti?“

Dr. Anderson:

„Já to zjistím. Budu první, kdo zažije normální společnost... jako normální osoba.“

Anna:

„Dobrá, přinejmenším nebudete mít problém s nalezením práce... co to říkám, vy vůbec nebudete muset pracovat. Zapomněla jsem, že můžete dělat peníze z modrého nebe.“

Dr. Anderson:

„Možná byste se divila, že žiji úplně prostým životem. Mám Hondu Accord, ročník 92 a žiji ve skromném třípokojovém domě na předměstí v sousedství jiných skromných domů.“

Anna:

„Máte děti?“

Dr. Anderson:

„Ne.“

Anna:

„Vyděláváte nezdaněných 400.000 dolarů ročně a... ve své mysli máte strom, který rodí peníze a žijete, jako já? Jestliže nemáte nic proti mé otázce, co děláte se všemi těmi penězi?“

Dr. Anderson:

„Mám několik dobročinných organizací, kterým přispívám, a zbytek obvykle dávám do úschovy peněžním fondům, z příčin, které se obecně vztahují k životnímu prostředí.“

Anna:

„Jsou všichni členové Labyrinth Group takoví, jako vy?“

Dr. Anderson:

„Myslíte ve vztahu k penězům a bohatství?“

Anna:

„Ano.“

Dr. Anderson:

„Většina žije rozšafněji, než já, ale žít skromně tvoří část našeho životního stylu. Žádný z členů nežije nákladním způsobem života. Fifteen platí lidem tolik, kolik si zaslouží, ne proto, že by chtěl, aby rozhazovali peníze na všechny strany a žili okázale, ale proto, že chce, aby jeho kolegové byli schopni dávat na dobročinnost, podle své volby, nebo budovat nové charity, které by pomohly místnímu společenství. Velice věří v dobročinnost a on sám žije skromněji, než já.“

Anna:

„Těžko se mi to věří. Myslím že ze všeho, co jste mi doposud řekl, je nejtěžší věřit tomu. Tady jsem naprosto bezradná...“

Dr. Anderson:

„Oceňuji to, ale co jsem řekl, je pravda.Zpočátku se noví členové do ACIO přijímali na základě slibu dobrého výdělku. Jsou to výjimečně bystří a schopní lidé a klidně mohli zastávat bezpečné pozice ve vědě, nebo soukromých společnostech, vydělávajíce 200.000 dolarů ročně. ACIO je lákalo nejméně dvojnásobnými příjmy a nabízelo jim doživotní pracovní smlouvy. Postupem času se tito lidé vypracovávali do dvanácté úrovně a byli převeleni do Labyrinth Group. Jakmile někdo dosáhl tohoto stavu, peníze se pro něho stávaly stále méně důležité... zvlášť po zkušenostech z Corteánské technologie inteligenčního akcelerátoru... po zkušenosti LERM se stávaly ještě méně důležité...Možná se vám bude zdát zajímavé, že Fifteen žije v malém třípokojovém domě v řádném společenství, kde je průměrný příjem kolem 200.000 dolarů. Není to omnoho víc, než tvoří standard na východním pobřeží. Jeho automobil má najeto nejméně 100.000 mil, je bez klimatizace a je s touto situací dokonale spokojen. Nováčci v ACIO jsou vždy ohromeni jeho šetrností... Ale postupem času se učí respektovat ho ne jako excentrika, ale jako výjimečně zasvěceného génia, který prostě rád žije stejně jako jiní lidé.“

Anna:

„Dobrá... Měla bych se tam dostat a vím, že bych úplně zradila svou činnost, ale musíte mi říct pár věcí o...tedy, o tom, co si vaši sousedé myslí o vaší práci?“

Dr. Anderson:

„Neznám dobře své sousedy. Od osmnácti let jsem pracoval 80 hodin týdně. Když kamarádím, tak většinou se svými kolegy. Není času pro uzavírání jiných přátelství. Jestliže bych měl odpovědět přímo na vaši otázku, nevím jistě, co si myslí, že dělám... Jenom jsem jim řekl, že jsem výzkumným vědcem pro vládu. U většiny lidí to ukojí jejich zvědavost.“

Anna:

„Ale co, kdybyste potkal ženu a zamiloval se. Chtěla by vědět, co děláte, jaký máte příjem a tak dále... co byste jí řekl?“

Dr. Anderson:

„Že pracuji pro NSA, jsem vědec-výzkumník, v oblasti lingvistiky a dekódování a vydělávám 85.000 dolarů ročně.“

Anna:

„Takže byste lhal?“

Dr. Anderson:

„Je to část kultury Labyrinth Group. Nemůžeme říkat pravdu a kdybychom to dělali, většina lidí by si mysleli, že jsme blázni. To je důvod proč si to necháváme pro sebe... můžeme říkat pravdu mezi sebou.“

Anna:

„Když jsem poprvé slyšela o ACIO a její tajném poslání a že jste zběhl a obáváte se o svůj život... Myslela jsem, že ACIO je nějaká zlovolná organizace, s tendencí ovládat svět. Pak jsem slyšela, jak jste vyprávěl o všech těch penězích, které vyděláváte a malovala jsem si obraz intelektuálních snobů, kteří řídí své neprůstřelné Mercedesy a žijí v načančaných domech... a vy jste mi právě zboural tyto představy. Úplně jste je zničil. Tak proč se tak bojíte?“

Dr. Anderson:

„Labyrinth Group, kvůli svému spojení s ACIO, je stále velice propojena s tajnou sítí organizací, kteří ovládají velkou část světového peněžnictví a stavy přirozených zdrojů. Tato tajná síť se dozví o mém útěku v tom okamžiku, když získají tyto materiály, které jsem vám dal, nějakou pozornost v tisku, nebo na Internetu. Když je přečtou, okamžitě budou vědět, že jsou autentické. Zatímco síť nemůže ACIO ani Labyrinth Group udělat nic, mně může pořádně ztížit život. A nejpravděpodobněji se o to pokusí. Vím všechno o jejich technologiích a o tom, jak je rozvíjejí. Znám lidi, kteří jsou za těmi organizacemi a vím jak pracují. Vím něco, o čem jsem vám řekl jenom málo. A to co vím, určitě není pohodlné pro určité lidi - velice mocné lidi. Stane se to velice vzácně, ale pokud uteče operativec vysoké úrovně, budou ho štvát, jako psa, až dokud ho nenajdou a nenaloží s ním po svém, anebo, jestli to poslouží jejich účelu, selektivně mu vymažou paměť. Je to jedna z nešťastných skutečností, která je spojena s těmito organizacemi.“

Anna:

„Ale vy jste pouze vědec... lingvista, proboha. Jak byste mohl být hrozbou pro tyto tajné organizace?“

Dr. Anderson:

„Jsem ten, kdo vytvořil základní šifrovací technologii pro jejich bezpečnostní systém, který zabezpečuje jejich software modelování předpovědí pro světové burzy. Ve vašich očích mohu být prostým vědcem, ale můj talent v oblasti lingvistiky není jediný. Také jsem nadán na poli šifrování. Ve světové ekonomice jsem prostě nejlepší. Toto nadání jsem poskytl určité organizaci, abych jí pomohl a přitom jsem se o těchto tajných organizacích naučil, jak fungují. To je pro mne bezpečnostní riziko.“

Anna:

„Proč? Jestliže ACIO a Labyrinth Group mají tolik peněz,... proč pracují s těmito zlými skupinami?

Dr. Anderson:

„Za prvé, nejsou zlé. Tyto organizace sestávají s velice vzdělaných elitářů. kteří jsou snad pohlceni trochu více sebou, ale nejsou zlé. Dívají se na svět, jako na biologický pokus, kde silnější přežívá, mocný má úspěch a kde tajemný řídí a ovládá. Rádi řídí tento pokus. Mají vrtoch neomezeného ovládání, ale ne v zájmu uctívání, nebo uspokojení ega, ale proto, že oni skutečně věří tomu, že jsou nejlepší v politickém rozhodování, které má dopad na světovou ekonomiku a bezpečnost. Takže nepleťte řízení se zlým záměrem. Nemusí to být nutně jedna a ta samá věc. Je to hra, kterou se rozhodli hrát. Skutečnost, že vydělávají neuvěřitelné peníze je pouze jednou částí hry, ale není to důvod, proč sedí v křeslech vůdců světové ekonomiky... chtějí jednoduše chránit svůj řád života, jako by to dělal kdokoliv jiný. Je to proto, že jsou právě v postavení, kde to skutečně mohou dělat. Získávají svou bezpečnost tím, že jsou na vrcholu ekonomického potravního řetězu.“

Anna:

„Ale manipulují lidmi a zadržují informace. Jestliže to není zlé, co tedy je?“

Dr. Anderson:

„Podle vaší definice je zlem naše národní vláda, místní vláda, vlastně každý podnik a organizace. Každý manipuluje a ukrývá informace. Ať jsou to vlády, organizace, nebo jednotlivci.“

Anna:

„Překrucujete má slova. Je třeba snad vzít v úvahu stupeň této manipulace, nemyslíte? Myslím, že je úplně jedno, jestliže vám neřeknu barvu svých vlasů a jiná věc je, když jako člen tajné sítě odepřu informaci o tom, jak manipuluji světovou ekonomikou. Je velký rozdíl v důležitosti těchto informací a nemůžete je srovnávat. Pořád si myslím, že je zlé, když organizace manipulují a ovládají věci pro svůj vlastní zisk.“

Dr. Anderson:

„Věřte mi, nepovažuji se za obhájce těchto organizací, ale musíte to pochopit, protože je to důležité a může to ovlivnit vaše příští dny. Tato tajná síť mocných organizací se více ztotožňuje s cíli Labyrinth Group, než s cíli vlád našeho světa a především, s cíli naší armády. Jestliže máte tedy strach, měla byste ho mít více z Kongresu a Ministerstva Obrany... a to nejenom ve Spojených státech, ale v každé zemi.“

Anna:

„Jak tak můžete mluvit? Říkáte, že naše vláda a armáda nám chce škodit a tyto tajné manipulativní organizace se nám snaží pomáhat?“

Dr. Anderson:

„Říkám, že vedení světové komunity je hloupé a prodejné. A není to ona tajná síť, o které jsem předtím mluvil, která manipuluje naší vládou a vojenským vedením, aby investovaly obrovské sumy do ničivých sil, jako jsou jaderné a biologické zbraně. Toto si rozhodují ony samy. Ty tajné organizace, na které chci poukázat, jsou proti těmto militaristickým snahám - protože počítají s určitým stupněm nejistoty ve svých modelech ovládání ekonomického a sociálního řádu.Politikové a vojenští vůdcové jsou ti, kteří investují čas, energii a prostředky do zbraní hromadného ničení a tedy, pokud je nějaké zlo, představují ho oni.“

Anna:

„Dobrá, chápu kam míříte. Ale předpokládáte, že tyto tajné organizace by se nás pokusily zabít, kdybychom to všechno zveřejnili? Pořád nevidím, co je v nich ušlechtilého.“

Dr. Anderson:

„Nemyslí si, že by se zrovna o vás nějak zvlášť zajímali. Nevíte toho tolik, abyste jim ublížila. Kromě toho, jsou zvyklí na novináře, čmuchající kolem nich a snažící se je odhalit. Žádný z nich nebyl moc úspěšný. Byly o nich napsány tucty knih. Takže se nechystají trápit vás a jejich zájmem budu pouze já. Je to jeden z důvodů, proč jsem opatrný v tom, co vám vykládám. Vím, že všichni budou číst tento rozhovor, NSA, CIA, ACIO a celá Labyrinth Group. Chci, abyste nahrávala tyto rozhovory, protože vím, kdo přesně bude poslouchat tyto slova a chci, aby přesně věděli, co jsem vám a skrze vás i dalším lidem, sdělil.Neposuzuji, jestli tyto tajné organizace jsou šlechetné, nebo nejsou. Chci pouze poukázat na to, že to nejsou ti, kdo utrácí ohromné sumy a intelektuální kapitál na zbraně hromadného ničení. Jsou kompetentnější vládnout, než naši politikové a armáda. To je prostě můj názor.“

Anna:

„Pořád to nechápu. Jestliže Labyrinth Group, ACIO a tajná síť, jsou tak ušlechtilé a benevolentní, proč se obáváte o svůj život? A proč se ukrýváte před veřejností, jako šváb?“

Dr. Anderson:

„Mám obavy o svůj život, protože znám informace, které by mohly nenapravitelně poškodit některé tajné organizace...ač to nemám v úmyslu udělat.“

Anna:

„Ale pouze proto, že něco víte, budou vás lovit a zabijí vás? Zdá se mi, že je to pěkná cháska! Rozhodně ne zlá . . .“

Dr. Anderson:

„Pamatujte... mají své vrtochy v ovládání.Neradi ztrácejí někoho, kdo by jim potenciálně mohl ublížit. Kdybych chtěl, mohl bych je porazit. Vím mnoho o jejich počítačových algoritmech a šifrovacích technologiích.“

Anna:

„Ale jak byste chtěl získat přístup k jejich systému? Zdá se mi, že byste se vystavil velkému nebezpečí, kdybyste se chtěl dostat do jejich systému.“

Dr. Anderson:

„Nechci se dostat do jejich systému, abych jim uškodil, ale proto, abych těmto škodám zabránil. Oni mne do svého systému pozvou.“

Anna:

„Nerozumím...“

Dr. Anderson:

„Když jsem vyvinul ten systém, uložil jsem v něm určité časově zpožděné algoritmy, které byly zapsány tak, aby se objevili v určitém čase, a pokud by nebyly správně provozovány, program by se v podstatě sám zničil. A to si tyto organizace nemohou dovolit.“

Anna:

„Proč souhlasili s takovým řešením?“

Dr. Anderson:

„Je na tom závislá část poplatku, který Labyrinth Group takto získává od svých klientů. A co je nejdůležitější, zajišťuje to, aby naše, byť i velice zjednodušené technologie byly provozovány podle našich podmínek, anebo nebyly zneužity. Mám přístupové kódy pro tento systém a provozní klíč, který zabrání destrukci systému. Udělal jsem to tak, abych je měl pouze já sám.“

Anna:

„Chcete mi říct, že při tolika mozcích s fotografickými pamětmi, které jsou v Labyrinth Group, jste jediný, kdo zná ten kód?“

Dr. Anderson:

„Nedal jsem přesnou zprávu... správné číslo, když jsem naposled aktualizoval jejich systém, takže... ano, jsem jediný, kdo zná správný přístupový kód. Navrhl jsem ho takovým způsobem, aby zajistil moji bezpečnost...“

Anna:

„Říkáte, že všichni ti géniové v Labyrinth Group, nejsou schopni tento problém vyřešit sami?“

Dr. Anderson:

„Ne bez toho, aby jim to zabralo spoustu času... a s tím nebude souhlasit Fifteen. Bylo by to příliš marnotratné a rozptýlilo by to úsilí výzkumu BST.“

Anna:

„Vědí o tom?“

Dr. Anderson:

„Ano, krátce po svém útěku jsem je o tom informoval.“

Anna:

„Musí se cítit podvedeni.“

Dr. Anderson:

„Abych tak řekl, nebyla to příjemná konverzace.“

Anna:

„Přemýšlela jsem o vší té propracované technologii, kterou má Labyrinth Group, ale něčemu nerozumím. Jak ji vyrábíte? Předpokládám, že výrobu nezadáváte Intelu. Je to tak?“

Dr. Anderson:

„Správně.Není na této planetě nikdo, kdo by to byl schopen vyrábět. Všechno je založeno na technologii Cortea - a tato je asi o 150 generací napřed od naší nejlepší počítačové technologie. Například, na projektu LERM byla použita pouze jedna domestikovaná technologie v totální převaze kolem 200 různých technologií a toto je relativně méně významná část projektu...“

Anna:

„Co to je?“

Dr. Anderson:

„Je to odvozenina laserové telemetrické technologie, kterou ACIO vyvinulo před 20 lety, ale vyplnila specifický požadavek projektu LERM, protože je založena na analogových protokolech, které byly vyžadovány v této specifické části pokusu.“

Anna:

„Takže Corteum vyrábí to, co Labyrinth Group navrhne. Co když se Corteum rozhodne z nějakého důvodu, náhle nesdílet tyto technologie? Nepřestane Labyrinth Group existovat?“

Dr. Anderson:

„Snad. Ale Fifteen je chytrý a zajistil pomocí jistých možností, aby se tak nikdy nestalo. Mějte na paměti, že Corteum má přinejmenším stejný, když ne větší zájem na tom, abychom vyvinuli BST. Fifteena a také další lidské členy Labyrinth Group, mají ve velké vážnosti. Nicméně, když byla založena Labyrinth Group, Fifteen se dohodl s Corteem na sdílení zdrojových kódů pro ty projekty, které vzešly z výzkumu BST. Všechny základní technologie byly replikovány do dvou oddělených laboratoří. Je to úplně přebytečné, vzhledem k napájecím zdrojům.“

Anna:

„Nebudou šéfové tajných skupin tlačit na Fifteena, aby vás našel... nenajdou vás lehce svou technologií vzdáleného vidění?“

Dr. Anderson:

„Tito vůdcové dobře vědí, že nemají na Fifteena žádné páky. A potom, co si přečtou tento rozhovor, budou vědět, že mohou udělat ještě méně. Fifteen a Labyrinth Group navrhli a vyvinuli všechny jejich bezpečnostní systémy. Všechny do jednoho. Vědí, že jsou Labyrinth Group zavázáni za určité technologie, které je dělají - obrazně řečeno - neviditelnými. Na Fifteena nemůžou tlačit. Ve skutečnosti, je to právě opačně, Fifteen může tlačit na ně... ač by to neudělal. Podle Fifteena, tyto organizace představují nejlepší alternativu způsobu, jakým naše vlády drží řízení ekonomických strojů a sociálního řádu v infrastruktuře světa. Proto s nimi sympatizuje a snaží se jim pomoct v rámci svých možností.“

Anna:

„Takže, jak se před nimi schováte?“

Dr. Anderson:

„Začal jsem tento proces zběhnutí téměř před rokem. Jak jsem řekl, začal jsem se systematicky vyvazovat z opatření invazivní bezpečnosti...co obsahuje senzory implantované pod kůží na zadní části krku. Efektivně jsem se zbavil těchto zařízení, takže bych měl šanci zůstat v podsvětí do doby, kdy se dohodne přijatelné řešení.“

Anna:

„Předpokládám, že to není nic takového, v čem by vám mohla pomoct policie, nebo FBI?“

Dr. Anderson:

„O nic takového se nezajímám.“

Anna:

„Ale jak se budete chránit?“

Dr. Anderson:

„Určitě si dovedete představit, Anno, že jsou jisté informace, které vám nemohu sdělit kvůli povaze tohoto rozhovoru. Toto je případ, kdy vám nemohu říct víc, než jsem již řekl.“

Anna:

„Můžete se ještě na chvíli zdržet, protože mám pár dalších otázek.“

Dr. Anderson:

„Dnes večer mohu zůstat, jak dlouho chcete.“

Anna:

„Dobrá, myslím, že to nebude na dlouho. Chci se vrátit opět k Tvůrcům. Mimochodem, obvykle nebývám tak rozptýlená. Asi proto, že mi říkáte věci, které mne vrhají do mnoha směrů najednou a proto se nemohu soustředit. Promiňte...Řekněte mi ještě o pokusech s Tvůrci. Řekl jste mi předtím, že vás navštívili...je to tak?“

Dr. Anderson:

„Ano.“

Anna:

„Co vám chtěli a co vám řekli?“

Dr. Anderson:

„Nejlépe se dají popsat jako jasný sen. Když jsem se s nimi setkal poprvé, právě jsem v laboratoři dřímal. Najednou jsem se vzbudil, jako mne někdo klepl do ramene, aby mne vzbudil. Když jsem se otočil, nikdo tam nebyl. Pokrčil jsem rameny a upadl jsem zpět do spánku. Další věc, kterou si pamatuji, když jsem se vzbudil, byla, že jsem viděl dva zářící předměty o velikosti člověka a s obecným tvarem těla... ačkoliv byly omnoho jasnější, abych na ně mohl přímo pohledět... nebyl jsem si zcela jist, že je skutečně vidím. Světlo mělo rytmickou pulsaci a mně se zdálo, že toto pulzování strhává moje vlastní vědomí. Bylo to jako... jakobych cítil něco ohromně mocného, ale současně jemného... tento bipolární efekt byl velice neobvyklý.Citově jsem neměl z toho objektu žádný strach, ale v mysli jsem měl ve své důvěře rozpor, jakobych cítil strach. Asi sekundu, nebo tak nějak, jsem zůstal v polovědomí a pak jsem pocítil, jak se moje mysl napojuje na tyto bytosti.Řekli mi, že jsou Tvůrci Křídel a že přišli do mého času, aby mi pomohli. Jediným jejich zájmem bylo odemčení kódovaného poselství, protože cítili, že jejich časová schrána se dostala do dobrých rukou. Zašifrovali své zprávy ze dvou důvodů: za prvé, aby ochránili bezpečnost časové schrány a jejího obsahu a za druhé, aby zajistili, že ti, kteří ji objeví, poslouží činnosti Tvůrců a ne své vlastní.“

Anna:

„Říkáte, že oni cítili, že Labyrinth Group se nechystá provádět svou vlastní činnost? Jestliže je to pravda, nemyslím, že Tvůrci by byli až tak jasnovidní aby viděli do Labyrinth Group.“

Dr. Anderson:

„S jedinou malou poznámkou... Tvůrci křídel jsou Labyrinth Group... pouze 750 let v naší budoucnosti.“

Anna:

„Žertujete. Jak je to možné?“

Dr. Anderson:

„Přesně to samé jsem řekl i já, pouze v tom bylo více úžasu. Zvažovali jsme tuto možnost, jako jednu z našich prvních hypotéz, pouze nikdy jsme ji nebrali vážně, jelikož jsme nikdy neměli důkaz, či jistotu, jinou, než symbolické prezentace. V každém případě, to bylo v podstatě to, co mi chtěli říct, při tomto prvním rozhovoru pomocí vědomí. Z nějakého důvodu mne vybrali, abych byl jejich spojkou a chtěli mi pomoct zveřejnit obsah jejich časové schrány veřejnosti a zvlášť, na Internet. Toto byla podstata jejich vzkazu. Tak když...“

Anna:

„Pořád nechápu, jak mohli představovat Labyrinth Group... Jestliže mají BST, proč ho nevydají, jak jsem řekla předtím? Jaký mají zájem?“

Dr. Anderson:

„Jako mnoho věcí, tykající se BST, musíte si odvyknout od všech konvenčních pouček o tom, jak věci fungují, předtím, než pochopíte povahu BST.Tvůrci jsou výsledkem celého nového vývoje lidstva. Nejsou časově vázáni. Jsou schopni oddělit svou fyzickou složku od nefyzické a v tomto stavu cestují vertikálním časem a působí na něj. Nejsem si jist, zdali je to taková forma BST, kterou měl Fifteen na mysli...vypadá to spíše jako bilokace, kromě toho, že probíhá namísto prostoru v odlišných časových obdobích. Zatím mohou v cizím čase zhmotnit svá těla a působit na fyzické prostředí, jestliže chtějí. Mohou také přinést sebou objekty a přenést je do cizího času, jak to udělali v případě Ancient Arrow.Ale dát BST, nebo nějakou její vlastnost, každému jednotlivci, organizaci, nebo vládě, to byste je musela nejdříve úplně pochopit a skrze pochopení jim důvěřovat. To potřebuje čas a pozorovací zkušenost. A také testování. A to je přesně to, co Tvůrci dělají se pomocí svých časových schrán. Testují Labyrinth Group a zvláště Fifteena, aby viděli, jaké jsou jejich pravé záměry.“

Anna:

„Možná moje otázka bude znít zmateně, ale Tvůrci jsou od nás vepředu o 750 let. Pravda?“

Dr. Anderson:

„Ano.“

Anna:

„A ve své budoucnosti představují Labyrinth Group. Je to tak?“

Dr. Anderson:

„Ano, správně.“

Anna:

„A nevěří současnému členstvu a/nebo vedení Labyrinth Group, že?“

Dr. Anderson:

„Podle všeho ne dostatečně k tomu, aby nám předali své technologie.“

Anna:

„Takže, to je důvod, proč umístili své poznání o BST do sedmi časových schrán a zasadili je do skalnatých formací, nebo tak nějak. Ale četla jsem v jednom záznamu z ACIO nebo... možná že jste mi to říkal vy..., že poslední časová schrána nebude objevena do roku 2023. A to je po převzetí moci na zemi sílami cizí rasy. To nedává smysl.“

Dr. Anderson:

„Rozumím, kam míříte. Bohužel, moje kontakty s Tvůrci byly zatím na jiná témata. Možná později se dozvím více o jejich plánu, který se týká nepřátelského obsazení po volbách v roce 2018. Dosud mne navštívili pouze třikrát a pokaždé velice krátce, komunikace ale probíhala většinou jednosměrně... zprávy mi předávali oni.“

Anna:

„Cítím, že je třeba ukončit dnešní setkání. Mysl mám doslova naplněnou po okraj. Myslím, že kdybyste mi řekl teď něco důležitého, šlo by to jedním uchem dovnitř a druhým ven. Mohli bychom se setkat opět ve středu a přebrat to, co se dělo u vašich kontaktů s Tvůrci?“

Dr. Anderson:

„Ano, mohl bych, v tu dobu mám čas.“

Anna:

„Dobrá, pro dnešek končíme.“

Konec sezení.


Webmaster

Naposled upraveno: 22. března 2002